Zavedení sjednocení písemností by zvýšilo náklady dlužníků, varuje Exekutorská komora

Ministerstvem spravedlnosti zamýšlená změna šablon, která má unifikovat poučení povinných osob o exekučním řízení, si vyžádá nemalé náklady jak na straně samotných účastníků řízení, tak na straně soudních exekutorů i samotné Komory. Celkem změny šablon přinesou podle Exekutorské komory pro účastníky řízení navýšení nákladů až ve výši 40 000 000 milionů korun ročně.

Vyplývá to z připomínek k návrhu vyhlášky o postupech při výkonu exekuční a další činnosti. „S ohledem na to, že stanovené vzory, jejichž cílem má být unifikace, jsou toliko doporučovány, se Komoře zdá jejich normování ve vyhlášce pro tuto chvíli jako předčasné. Téhož by bylo možno dosáhnout neformálně – poskytnutím vzorů s doporučením či jejich zveřejněním na webu,“ uvádí Exekutorská komora.

Jak již Česká justice informovala, Ministerstvo spravedlnosti plánuje sjednotit některé písemnosti soudních exekutorů. Vzory písemností mají být zařazeny do nové přílohy vyhlášky č. 418/2001 Sb. Cílem nové úpravy má být usnadnění postupu v exekučním řízení a zefektivnění procesu vymáhání pohledávek.

V praxi se exekutorské písemnosti podle Komory liší nejen svojí strukturou a různými formulacemi, nýbrž i rozsahem poučení účastníků řízení. A to i když soudní exekutoři musí vycházet z platné právní úpravy obsahující náležitosti těchto písemností. Podle poznatků Ministerstva spravedlnosti ne vždy byly v písemnostech reflektovány aktuální legislativní změny, jindy zase absentovala poučení účastníků řízení (například podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 418/2001 Sb. nebo podle § 87 odst. 1 exekučního řádu).

Česká justice nyní získala oficiální připomínky Exekutorské komory a můžete si je stáhnout v našem Legislativním monitoru.

„Exekutorská komora ČR sdílí ideu Ministerstva spravedlnosti ČR na sjednocení formální podoby rozhodnutí soudních exekutorů, a rovněž dlouhodobě deklaruje podporu pro přijetí opatření, které povede k naplnění této myšlenky,“ konstatuje se v úvodu připomínek. „Určitou míru unifikace považuje Komora za nezbytnou, protože současná situace, kdy vizualizace písemností soudních exekutorů se významně liší například v závislosti na tom, jaký informační systém soudní exekutor užívá, do jaké míry věnuje pozornost aktualizaci šablon atp., je přinejmenším nepraktická.“ Rovněž je podle EK současný stav zatěžující i pro samotné adresáty těchto písemností (dlužníci, plátci mzdy a jiných příjmů aj.), resp. osoby, které přijdou s těmito písemnostmi do styku jinak (např. soudy v rámci řízení o opravných prostředcích). Těmto osobám by jednotná vizualizace i určitá harmonizace obsahu písemností ulehčila jejich nakládání s nimi.

Popření procesních předpisů

„Ačkoliv Komora podporuje záměr ministerstva, nelze se ztotožnit s konkrétní podobou těchto vzorů, které jsou příliš komplikované, nedosáhnou kýženého výsledku, jsou do určité míry v rozporu se stavovskými předpisy a obsahují náležitosti, které zákon neupravuje,“ uvádí v úvodu své kritiky, v níž zdůrazňuje, že navržené vzory jsou v konečné podobě nepřehledné. Podle EK je nutno respektovat fakt, že písemnosti soudních exekutorů jsou v první řadě písemnostmi soudními, v nichž je na místě poučovat v zákonném rozsahu, slovy zákona a tam, kde to v řízení patří. „Pro úpravu těchto písemností platí i procesní předpisy, které navržené vzory částečně popírají i zaužívaná rozhodovací praxe soudů i správních orgánů, kterou by navržené vzory zásadně změnily – k tomu se sluší dodat, že i povinní jsou na vzezření, členění i obsah soudních písemností zvyklí a umí s nimi pracovat.“