Silná hospodářská expanze v eurozóně pokračuje

Ekonomika eurozóny momentálně září. Její růst pokračuje vysokým tempem, když HDP ve druhém čtvrtletí mezikvartálně vzrostlo o 0,6 %, přičemž meziroční růst na úrovni 2,1 % byl nejrychlejší od druhého čtvrtletí 2011. Přestože byl mezikvartální růst v prvním čtvrtletí nepatrně revidován směrem dolů z 0,6 % na 0,5 %, růst za celé letošní první pololetí byl překvapivě silný.

Detaily jednotlivých složek růstu HDP zatím nebyly zveřejněny, podle dalších měsíčních dat je nicméně evidentně, že domácí poptávka byla i nadále hlavním hybatelem růstu. Zejména oživení korporátních investic bylo v uplynulých kvartálech velice silné a velice pravděpodobně to byla právě tato složka, jež byla jedním z klíčových faktorů vysokého růstu ve druhém čtvrtletí. To samé platí pro spotřebu domácností. Vzhledem ke zrychlující se tvorbě nových pracovních míst a nejvyšší úrovni spotřebitelské důvěry od roku 2001 velmi pravděpodobně také spotřeba domácností ve druhém čtvrtletí přispěla k vysokému růstu. Zdá se tak, že posílení eura z posledního období nemělo na hospodářskou dynamiku eurozóny výrazně negativní dopad.

Některé členské země eurozóny již první odhady růstu HDP za druhé čtvrtletí zveřejnily. Ty přitom ukázaly, že ekonomická expanze nabírá na síle napříč celým 19-členným spolkem. Francouzská ekonomika zažila s mezikvartálním růstem o 0,5 % nejsilnější expanzi od roku 2011, s exportem a korporátními investicemi jako klíčovými faktory růstu. Španělská ekonomika rostla mezikvartálně o 0,9 %, což je nejrychlejší tempo od roku 2015. Rakouská ekonomika také zrychlila. Motor ekonomiky eurozóny, Německo, evidentně také zveřejnění velice slušný růst, neboť například čísla zveřejněná v minulém týdnu ukázala, že míra nezaměstnanosti v největší evropské ekonomice pokračovala v červnu v poklesu. Údaje za všechny členské země budou k dispozici 16. srpna, přičemž detaily jednotlivých složek růstu HDP budou zveřejněny 5. září.

Výhled na aktuální třetí čtvrtletí je také velice pozitivní, neboť předstihové indikátory sentimentu se v eurozóně i nadále pohybují na velmi vysokých úrovních, mnohdy až historických maximech jako například nejdůležitější německý ukazatel index Ifo. Pozitivem je také to, že Evropská centrální banka nebude se zpřísňováním extrémně uvolněné měnové politiky nikterak spěchat, neboť cenové tlaky jsou i nadále velice slabé s tím, že svého inflačního cíle, mírně pod 2 %, ECB na konci letošního roku ještě rozhodně nedosáhne.

Michal Stupavský, investiční specialista Conseq Investment Management a.s.