ČM: Růst úrokových sazeb zatraktivňuje nemovitosti a drahé kovy

Evropské centrální banky většinou drží základní úrokové sazby v záporných hodnotách. Poslední krok ČNB by mohl do ČR začít lákat zahraniční kapitál. To by přispělo k dalšímu posílení koruny. Silnější domácí měna mimo jiné sníží korunovou cenu drahých kovů. Tuzemští investoři by tak mohli po určitý čas nakupovat zlaté a stříbrné slitky a mince za výhodnější částky než doposud.  

„V dlouhodobém investičním horizontu by se ale tento výkyv neměl výrazněji projevit. Posílení koruny může být vhodnou příležitostí pro doplnění investičního portfolia levnějším zlatem a stříbrem,“ uvádí Aleš Brix, člen představenstva České mincovny k aktuálnímu vývoji sazeb. 

Běžní spotřebitelé, kteří dluží bankám nebo se teprve zadlužit chtějí, důsledky nynějšího zvýšení sazeb ze strany ČNB výrazněji nepocítí. Změny se budou projevovat pozvolně. 

   

Nemovitosti?

   

Důležitá je podle České mincovny zpráva, kterou ČNB svým krokem vysílá na trh. Centrální bankéři se především obávají bubliny na přehřátém realitním trhu, a chtějí také zmírnit růst inflace, která se pohybuje lehce nad dlouhodobým dvouprocentním cílem. V červnu inflace vzrostla meziročně o 2,3 procenta. 

Trh s nemovitostmi se točí v nebezpečné spirále levných a dostupných hypoték, nedostatku nových bytů, rekordních cen a stoupajícího zadlužení kupců. Tento kolotoč nezpomalily ani předchozí snahy ČNB zpřísnit podmínky tak, aby na hypotéku dosáhli jen ti, kdo budou mít naspořeno více vlastních peněz. Opatření vede spíše k paradoxní situaci, že lidé financují nákup nemovitosti hypotékou a ještě jiným druhem úvěru – například ze stavebního spoření. Místo jednoho tak splácejí dva úvěry najednou.  

„Plán B“ centrálních bankéřů je tedy zdražit hypotéky pomocí vyšších úrokových sazeb. Dá se předpokládat, že banky na tento krok skutečně mírným zdražením zareagují. Realitní trh se však nepřehřívá jen kvůli levným hypotékám. Přetrvávajícím problémem je nedostatek nových bytů. Dokud nepřestanou mít developeři svázané ruce povolovacími řízeními nových projektů, nelze čekat, že by na trhu s nemovitostmi došlo k zásadním změnám. Je však jisté, že nemovitosti začínají být nadhodnocené a investice do nich není tak bezpečná jako dřív.

 

Pokud by zvyšování sazeb nepokračovalo, není navíc pravděpodobné, že by došlo k nějakému výraznějšímu růstu úročení na běžných a spořicích účtech. Nejcitelněji tak na zvýšení úrokových sazeb reagovala koruna, která posílila na rekordní úrovně od začátku intervencí v roce 2013. Na trhu je ale zároveň stále vysoký objem spekulativního kapitálu z dob intervencí, a jak někteří z investorů začali své korunové pozice uzavírat, česká měna část zisků odevzdala a vrátila se nad hranici 26,00 EUR/CZK.

 

„Pomalu se začínáme dostávat do fáze, kdy rostoucí ceny nemovitostí začínají odrazovat investory natolik, že se porozhlédnou po jiných nástrojích. Část z nich patrně využije dočasného snížení korunové ceny zlata a stříbra k přesunu svých aktiv do drahých kovů,“ uzavírá Aleš Brix.

Zdroj: TZ Česká mincovna