Trvalo to celá desetiletí, ale „existenční ropná krize“ je tu

Na existenční krizi se někdy čeká celá desetiletí. Ona pak ale dorazí bez sebemenšího varování. Cítí to asi i země OPEC. Z krátkodobého hlediska na ně totiž tlačí růst těžby ropy v zemích, které jsou mimo jejich kontrolu. A z dlouhodobějšího pohledu je poptávka po ropě ohrožena elektrifikací dopravy. OPEC možná ještě není ve stadiu klinické smrti, ale jeho dny jsou bezpochyby sečteny. Nejvýznamněji k tomu přispívá americká těžba z břidlic. K ní se přidává i hrozba těžby z nových ložisek v Brazílii a další nalezené rezervy podél pobřeží Jižní Ameriky, píše Bloomberg.

Rostoucí objem americké ropy si nachází cestu do Asie, která byla doposud hlavním trhem pro ropné velmoci Blízkého východu. Největším zákazníkem nakupujícím americkou ropu se podle nově zveřejněných dat stala Čína, doposud byla na této pozici Kanada. Americké ropě přicházejí na chuť i indické rafinérie. Pro OPEC jde o značně znepokojivý vývoj, protože jeho omezování těžby se mělo týkat zejména zákazníků v USA a v Evropě, ne v Asii. K tomu všemu se nezdá, že by americká těžba ztrácela na tempu. Naopak, na síle nabrala minulý rok v době, kdy zástupci zemí OPEC jednali o omezení těžby, které mělo podpořit růst cen ropy.

OPEC se nyní obává, že i kdyby se jeho omezení těžby projevilo posunem cen ropy nad 50 dolarů za barel, nakonec to vyvolá jen ještě větší růst těžby v USA. To by znamenalo, že tento kartel už není schopen posouvat cenu ropy tam, kam si přeje. Nové realitě se snaží přizpůsobit i velké ropné společnosti. Royal Dutch Shell před několika dny sdělil, že „se nastavuje na ceny ropy pohybující se mezi 40 – 50 dolary za barel“. A výsledky za druhé čtvrtletí skutečně ukázaly, že firma je schopná generovat téměř tolik hotovosti s cenami kolem 50 dolarů za barel, jako když se ceny nacházely na dvojnásobku.

Ropní giganti se tedy možná budou schopni s novou realitou vypořádat, ale rozpočty zemí OPEC jsou na tom hůř. Tamní vlády nebyly schopny omezit výdaje. Pokud by ceny měly být i nadále na současných úrovních, jejich rozpočty budou neudržitelné. A jak bylo zmíněno, k tomuto krátkodobému vývoji se přidává i možnost elektrifikace dopravy. Nehrozí sice, že by poptávka po ropě najednou prudce klesla, ale její podíl na poptávce po energiích bude pod rostoucím tlakem. Například v Evropě se nyní ve čtyřech zemích diskutuje o zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory, a to nejdéle po roce 2040. Tyto země přitom dohromady tvoří asi třetinu veškeré evropské poptávky po nových vozech.

Ve výrobě elektřiny ztratila ropa svou pozici v sedmdesátých letech, kdy se její ceny zvedly na mimořádně vysoké úrovně. Od té doby podíl ropy na celkové spotřebě energie ve světě postupně klesá. Zdálo se, že v jedné oblasti ale nahraditelná není. Tou oblastí byla doprava. Jenže nyní to vypadá, že i zde se její pozice začíná bortit. Bývalý ropný ministr Saúdské Arábie kdysi varoval, že doba ropná neskončí kvůli tomu, že by došla ropa. Jeho varování je dnes pro země OPEC aktuální, uzavírá Bloomberg.