Třetina studentů opouštějících vzdělávací systém předčasně tak činí z důvodu nezájmu o práci

Podíl lidí ve věku 18-24 let, kteří opustí školu či odbornou přípravu na povolání předčasně, byl v roce 2016 nejvyšší v historii. Tempo růstu míry předčasného opuštění vzdělávacího systému přitom roste již čtvrtým rokem v řadě. I tak se však hodnoty České republiky nachází hluboko pod průměrem Evropské unie, který činí 10,7 %. Zhruba třetina lidí předčasně ukončujících školní docházku či odbornou povolání na vzdělání tak činí z důvodu nezájmu o získání pracovního místa. Zatímco podíl žen s nezájmem o práci spíše stagnuje (3,4 %), podíl mužů vzrostla za poslední tři roky o 160 % na 1,3 %. I tak je však podíl žen opouštějících školu či odbornou přípravu 5. nejvyšší v celé Evropské unii, kdy před Českou republikou zůstávají Rumunsko (9,1 %), Bulharsko (8,7 %), Maďarsko (5,4 %) a Slovensko (3,4 %)  

Podíl lidí ve věku 18-24 předčasně ukončujících studium či odbornou přípravu na povolání

Země	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016
Malta	23,8	22,7	21,1	20,5	20,3	19,8	19,6
Španělsko	28,2	26,3	24,7	23,6	21,9	20,0	19,0
Rumunsko	19,3	18,1	17,8	17,3	18,1	19,1	18,5
Portugalsko	28,3	23,0	20,5	18,9	17,4	13,7	14,0
Bulharsko	12,6	11,8	12,5	12,5	12,9	13,4	13,8
Itálie	18,6	17,8	17,3	16,8	15,0	14,7	13,8
Maďarsko	10,8	11,4	11,8	11,9	11,4	11,6	12,4
Velká Británie	14,8	14,9	13,4	12,4	11,8	10,8	11,2
Estonsko	11,0	10,6	10,3	9,7	12,0	12,2	10,9
Evropská unie (28)	13,9	13,4	12,7	11,9	11,2	11,0	10,7
Německo	11,8	11,6	10,5	9,8	9,5	10,1	10,2
Lotyšsko	12,9	11,6	10,6	9,8	8,5	9,9	10,0
Belgie	11,9	12,3	12,0	11,0	9,8	10,1	8,8
Francie	12,7	12,3	11,8	9,7	9,0	9,2	8,8
Nizozemí	10,0	9,2	8,9	9,3	8,7	8,2	8,0
Finsko	10,3	9,8	8,9	9,3	9,5	9,2	7,9
Kypr	12,7	11,3	11,4	9,1	6,8	5,2	7,7
Slovensko	4,7	5,1	5,3	6,4	6,7	6,9	7,4
Švédsko	6,5	6,6	7,5	7,1	6,7	7,0	7,4
Dánsko	11,0	9,6	9,1	8,0	7,8	7,8	7,2
Rakousko	8,3	8,5	7,8	7,5	7,0	7,3	6,9
Česká republika	4,9	4,9	5,5	5,4	5,5	6,2	6,6
Irsko	11,5	10,8	9,7	8,4	6,9	6,9	6,3
Řecko	13,5	12,9	11,3	10,1	9,0	7,9	6,2
Lucembursko	7,1	6,2	8,1	6,1	6,1	9,3	5,5
Polsko	5,4	5,6	5,7	5,6	5,4	5,3	5,2
Slovinsko	5,0	4,2	4,4	3,9	4,4	5,0	4,9
Litva	7,9	7,4	6,5	6,3	5,9	5,5	4,8
Chorvatsko	5,2	5,0	5,1	4,5	2,7	2,7	2,8

Česká republika má však 3. nejdelší období nepřetržitého růstu podílu lidí předčasně opouštějících školu či odbornou přípravu na povolání. Delší období soustavného růstu tohoto ukazatele mají pouze Bulharsko (5 let v řadě) a Slovensko (6 let v řadě). Že jsme se nestali v oblasti míry předčasně ukončeného vzdělávání či přípravy na výkon povolání „vítězi“ za to můžeme mít vděční nepatrnému poklesu tohoto ukazatele (-1,82 %) v roce 2013.

„Vysává“ školy, praxe a stáže hladový pracovní trh?

Zároveň, pouze Slovensko má v celé Evropské unii vyšší nárůst podílu lidí předčasně ukončujících vzdělávání či odbornou přípravu na výkon povolání než Česká republika (17 % Slovensko, 6 % Česká republika). Česká republika se Slovenskem jsou zároveň jedinými zeměmi v celé Evropské unii, kde tento ukazatel v období 2005-2016 rostl. V celé Evropské unii pokles v období 2005-2016 podíl lidí předčasně ukončujících systém vzdělávání či přípravy na výkon povolání o 32 %. Nejvíce se dařilo lidi udržet ve školách či v odborné přípravě v Portugalsku (-63 %) Lucembursku (-59 %) na Kypru (-58 %). Nejhůře si naopak vedly Slovensko (+17 %), Česká republika (+6 %), Slovinsko (0 %) a Maďarsko (-1 %). Dobrou zprávou je to, že podíl lidí opouštějících vzdělávání či odbornou přípravu na výkon povolání stagnuje. Výrazně roste pouze skupina lidí, kteří opouští vzdělávání či odbornou přípravu na výkon povolání a kteří již jsou zaměstnanci či podnikateli. V tomto směru nám patří 2. příčka v celé Evropské unii, hned za Slovenskem (na Slovensku však výrazně roste i podíl lidí bez zájmu o zaměstnání).