Trendové indikátory v praxi

Autor: Bc. Patrik Chvátal

V předchozím pilotním článku jsme vás krátce uvedli do problematiky indikátorů v technické analýze (TA). V následujícím seriálu vás budeme postupně seznamovat s nejdůležitějšími z nich.

Jednoznačně nejpoužívanějším, nejznámějším a také nejjednodušším indikátorem technické analýzy jsou klouzavé průměry označované MA (z anglického moving average). Jedná se o průměr hodnot po sobě jdoucích svíček v rámci určitého časového období. Hodnotou jednotlivých svíček většinou myslíme jejich uzavírací ceny, avšak můžeme se také setkat s výpočtem klouzavého průměru vycházejícího z otevíracích cen, dolního (low) nebo horního (high) maxima i různou kombinací těchto hodnot. Obecně se doporučuje používat vždy zavírací ceny případně jejich kombinaci, protože zavírací ceny mají lepší vypovídací schopnost ohledně budoucí ceny instrumentu. Je to ale metoda, která následuje trend, což má za následek určité zpoždění signálů, což lze považovat za největší nevýhodu této varianty.

Existuje několik variant klouzavých průměrů, které se liší způsobem, jakým je vypočítáváme a samozřejmě také grafickým zobrazením. V tomto textu si představíme dva nejzákladnější a nejpoužívanější a to SMA a EMA.

Simple Moving Average (SMA)

Jednoduchý klouzavý průměr je nejjednoduší variantou MA a proto je často využívána začínajícími obchodníky. V případě výpočtu SMA se používá následující jednoduchý aritmetický průměr:

SMA = (P1 + P2 +…Pn) / n

Kde: Pn je zavírací cena n-intervalu obchodních dnů

n je počet dnů použitých pro klouzavý průměr

Nemusíte se však obávat, že byste si pro každou svíčku museli hodnoty indikátoru počítat. Každá obchodní platforma to udělá za Vás (tedy i TWS). My si pouze zvolíme periodu a hodnoty, ze které chceme MA vypočítat viz. Nastavení period.

Na grafu níže si můžete prohlédnout příklady tří jednoduchých klouzavých průměrů, které se lišší délkou periody.

Jak je vidět výsledkem jsou různě tvarované křivky. Jaké a kdy použít si vysvětlíme v další části tohoto textu.

Exponential Moving Average (EMA)

Exponenciální klouzavý průměr na rozdíl od jednoduchého klouzavého průměru (SMA) nepřiřazuje stejné váhy všem cenám, ale nejnovějším cenám přisuzuje větší váhu a to exponenciálně. Dokáže tedy rychleji zaznamenat změnu trendu a také odstínit hodnoty vzdáleného vrcholu, které by výrazně ovlivnily jednoduchý klouzavý průměr. I z těchto důvodů jej obchodníci více využívají. Vzorec pro jeho výpočet vypadá takto:

EMA = (Pn * Exp) + (P(n-1) * 1-Exp)

Exp = 2/(n+1)

Kde: Pn = cena svíčky v grafu

n = perioda

Na následujícím grafu si můžete všimnout, že EMA oproti SMA doopravdy lépe kopíruje trend.

Použití klouzavých průměrů (MA)

Klouzavý průměr se využívá převážně k určení trendu. Způsobů využití je však více. Klouzavé průměry s periodou 100 a 200 často tvoří významné supporty a resistence. Jejich proražení je tedy vnímáno jako signál pro vstup na trh. Protnutí klouzavého průměru grafem ceny směrem dolů signalizuje možný vstup do krátké (short) pozice, pokud cena protne klouzavý průměr směrem vzhůru, značí to signál k nákupu vstupu do dlouhé (long) pozice.

Na grafu výše si můžeme všimnout možných vstupů, které jsou naznačeny šipkami. Například při pohledu na předposlední šipku by vstup do dlouhé pozice po uzavření první svíčky nad MA přinesl pěkný zisk.

Hojně využívaným způsobem obchodování s pomocí MA je využití dvou a více klouzavých průměrů v grafu. Jako signál je vnímána situace, kdy MA s menší periodou (MA20) protne MA s vyšší periodou (MA50) ze zdola (dlouhá pozice) nebo ze shora (krátká pozice). Viz následující obrázek, na kterém jsou místa protnutí označena žlutými šipkami.

Tento způsob obchodování však generuje mnoho falešných signálů, a proto jej doporučujeme používat spíše jako „filtr“, který nám říká, kdy je lepší neobchodovat, např. v případě horizontální linie MA, kdy se trh nachází v tzv. Chopu. Důležité je si také uvědomit, že využití klouzavých průměrů není vše a dobrý obchodník potřebuje k tomu, aby vstoupil do pozice, více důvodů než jen fakt, že cenová svíčka dorazila ke klouzavému průměru.

Nastavení period

Pro obchodní systém založený na klouzavých průměrech má klíčovou roli správné nastavení indikátorů. Volit mezi pomalým a rychlým klouzavým průměrem vždy znamená volit mezi rychlostí reakce metody na právě proběhlou změnu trendu a větším či menším nebezpečím výskytu falešných signálů. Každý obchodník by si měl najít takové nastavení periody (počet dnů použitých pro klouzavý průměr), které mu dle jeho názoru nejvíce vyhovuje. Nejčastěji se však setkáváme s hodnotami 10, 14, 20, 40, 50, 100 a 200. Jak jsme již zmiňovali MA s periodou 100 a 200 často tvoří velmi významné supporty a resistence, proto je dobré je sledovat. Dalším oblíbeným nastavením periody je využití Fibonnaciho posloupnosti. Pohyblivé průměry pak mohou mít hodnoty 8, 13, 21, 34, 55, 89, 144 a 234. Vyšší už se nevyužívá. Stanovením příliš krátké periody dojde ke zvýšenému počtu falešných signálů. V případě stanovení příliš dlouhé periody bude indikátor generovat velmi málo vstupních signálů. Ideální pro delší cykly je perioda 200, u kratších cyklů (počet svíček v grafu od vrcholu k vrcholu) je pak doporučeno využívat následujícího vzorce:

Ideální délka periody klouzavého průměru=(délka cyklu)/2+1

Nastavení libovolné periody v TWS je velmi jednoduché. Nejprve v grafu klikneme pravým tlačítkem myši na indikátor a zvolíme Edit Indicator, poté v poli Period zvolíme libovolnou periodu, případně si v Input price nastavíme jinou než zavírací cenu, z které se nám bude indikátor vypočítávat. Konečná volba periody je však skutečně pouze na Vás a je doopravdy důležité najít si takové, které Vašemu stylu obchodování nejvíce vyhovují.