Jak se Němcům daří vyhnout populismu a extremismu?

Britové se v loňském roce rozhodli pro odchod z EU, na podzim byl pak Donald Trump zvolen americkým prezidentem. Začal převažovat dojem, že se Západem šíří vlna populismu. Obavy panovaly zejména ohledně následujících voleb v Rakousku, Nizozemí, Francii a Německu. Dosavadní vývoj však tyto obavy tiší a tradiční politické strany cítí úlevu, píše v komentáři pro The Atlantic editor a bývalý reportér NPR Krishnadev Calamur

V Německu jsou volby naplánovány na podzim a kancléřka Angela Merkelová je pravděpodobně opět vyhraje. Ještě minulý rok se ale zdálo, že vše dopadne jinak. Evropa čelila nejhorší uprchlické krizi od druhé světové války a Merkelová čelila intenzivní kritice za svou politiku otevřených dveří. Nyní se však zdá, že její političtí protivníci ztrácejí body a podpora ultrapravicových stran už je za vrcholem. 

Německý velvyslanec ve Washingtonu Peter Wittig na nedávné konferenci v The Aspen Institute vysvětloval, proč je podle jeho názoru německá společnost tak odolná proti populismu. Hlavní roli má hrát německá ekonomika, jejíž výborný stav drží populisty na uzdě: „Máme za sebou extrémně dobré ekonomické výsledky, nezaměstnanost se nalézá na rekordních minimech, a to i u mladých lidí. Systém sociálního zabezpečení je ve velmi dobrém stavu, lidé se necítí být opomíjeni, nezdá se jim, že by jim škodila globalizace. V zemi nenajdeme větší příjmovou nerovnost. To vše společnosti pomáhá.“ 

Nezaměstnanost se v Německu pohybuje na 3,9 % a podle ekonomů leží blízko přirozené nezaměstnanosti. U mladých lidí se nachází na 6,7 %, což je nejníže v celé EU. Ed Luce z Financial Times na zmíněné konferenci uvedl, že Německo je jedinou vyspělou zemí, kde se věnuje pozornost střední třídě, která většinou trpí kvůli změnám způsobeným globalizací a novými technologiemi.

Pozitivní vztah k Bruselu a nacistické stigma

Ani podle jeho názoru není německá odolnosti vůči populismu náhoda, jde o výsledek vládní politiky a ekonomických úspěchů. Luce k tomu dodal, že „na rozdíl od anglicky hovořících zemí si Němci nepletou univerzitní diplom s tím, že někdo má skutečně potřebné dovednosti a znalosti“. 

Wittig tvrdí, že Němci nemají na rozdíl od jiných evropských zemí tak negativní postoj k Bruselu, který je obvykle považován za centrum byrokracie EU. To znamená, že v Německu jednak nejsou nacionalistické tendence a také není žádný obětní beránek, kterého by mohli populisté před voliče předkládat. Podle průzkumů podporuje EU asi 70 % Němců (zlepšení postojů k EU je ale po hlasování o brexitu patrné napříč celou Evropskou unií).

Současnou německou politiku stále ovlivňuje nacistické stigma a podle Wittiga se to projevuje i na podpoře ultrapravicových stran. Autoritářsko-pravicové tendence jsou tak omezené a pod kontrolou, i když podle Wittiga stále existují. Například minulý rok znatelně vzrostla popularita strany AfD, která volala po „kulturní identitě“. Její podpora nyní klesá, ale stále jde o připomínku toho, že nad populismem zatím úplně nezvítězil nikdo. 

Zdroj: The Atlantic