Ekonomický deník (Ekonomický deník)
Investice  |  05.07.2017 06:15:43

Expertní skupina Evropské komisi: zdvojnásobte výdaje na vědu a výzkum

Dvojnásobné výdaje na vědu a výzkum, vytvoření skutečné inovační politiky nebo zatraktivnění prostředí pro investice do výzkumu a inovací. I to jsou doporučení expertní skupiny, která mají maximalizovat přínosy bádání.

Evropská unie prý ze svého vědecko-výzkumného potenciálu těží jen málo. „Její komparativní výhodou je vysoká produkce vzdělání, ale současně má komparativní nevýhodu v tom, že ho nedokáže přetavit v inovace a růst,“ píše se ve zprávě expertní skupiny, která radí Evropské komisi v tom, jak investice do vědy a výzkumu lépe zužitkovat.

Evropa je podle odborníků, jimž velí bývalý eurokomisař pro obchod a současný generální ředitel Světové obchodní organizace Pascal Lamy, globálním vědeckým generátorem. Jeho součástí je na 1,8 milionu vědců, kteří pracují na tisících univerzit a výzkumných center, ale také v soukromých průmyslových společnostech.

Horší než Korea či Japonsko

Ačkoli Evropská unie disponuje pouze sedmi procenty světové populace a její HDP se na světovém podílí z jedné čtvrtiny, vyprodukuje ročně kolem 30 procent všech celosvětových vědeckých výstupů. Ovšem v porovnání s jinými významnými světovými ekonomikami Evropa trpí růstovým deficitem. Ten podle expertů pramení z poměrně nízkého počtu inovací, které navíc Evropa není schopna dostatečně kapitalizovat.

Evropská unie v oblasti výzkumu a vývoje v mnoha ohledech zaostává za několika svými hlavními obchodními partnery. Její výdaje na výzkum, vývoj a inovace dosahují 2,03 procent HDP, zatímco Jižní Korea do vědy dává více než dvojnásobek. Evropská unie podává třikrát méně patentů než Japonsko. Objem rizikového (venture) kapitálu je v Evropské unii pětkrát nižší než ve Spojených státech, stejně tak počet rychle rostoucích start-upů. Evropa také zaostává v investicích do nehmotných aktiv.

Bohatá diversita Evropské unie a členských zemí v oblasti vědy a výzkumu představuje na jedné straně sílu, na straně druhé to prý vyžaduje formulaci jednotné evropské strategie pro výzkum a inovace. „Musí být daleko komplexnější než v zemích, jako jsou Spojené státy nebo Jižní Korea,“ píší autoři zprávy.

Investice do výzkumu a vývoje jsou z hlediska Evropské unie značně decentralizované a peníze jsou rozdělovány v daleko větší míře na národní úrovni. Skupina expertů je nicméně přesvědčena, že současná rychlost technologických změn vyžaduje rychlou reakci na celounijní úrovni. Evropa musí konat. Musí konat teď a rozhodně,“ říkají lidé kolem Lamyho. Podle nich je kolektivní odpovědností, aby došlo k razantní modernizaci univerzit, většímu propojení akademické a průmyslové sféry a větší podpoře klíčových inovátorů.

Jedenáctka opatření

Skupina expertů navrhla jedenáct opatření, která mají vést k tomu, že Evropa bude schopna investice do vědy, výzkumu, vývoje a inovací efektivněji zhodnotit. Jako prioritu přitom vidí posílení rozpočtů jak na národní, tak na unijní úrovni. Expertní tým navrhuje, aby došlo ke zdvojnásobení výdajů na vědu a výzkum poté, co vyprší program Horizon 2020. Cílem má být sedmiletý rozpočet ve výši 120 miliard eur (3,13 bilionu korun).

Evropa prý netrpí nedostatkem dobrých nápadů a inovativních myšlenek. Dokonce ani samotné posílení výdajů na vědu a výzkum nepomůže, pokud bude úsilí roztříštěno. Proto je podle expertního týmu nutné, aby Evropská unie vytvořila inovační politiku, která bude stát na „jasné definici inovací, která bude zahrnovat všechny oblasti vědomostí – technologické, obchodní, finanční, řídící, regulatorní i sociální – a která pomůže generovat přidanou hodnotu pro hospodářství a společnost.“

Evropská unie by měla také zřídit Evropskou inovační radu. Ta by plnila strategickou roli instituce, která fakticky rozhodovala o veřejných investicích do vědy a výzkumu, které by představovaly podporu soukromému sektoru v této oblasti. Šlo by prakticky o obdobnou instituci, jakou je Evropská výzkumná rada, která se zabývá základním výzkumem.

K dalším navrhovaným opatřením patří například racionalizace financování vědy a výzkumu a dosažení synergií se strukturálními fondy. Ve zprávě najdeme také doporučení na zatraktivnění prostředí pro investice do vědy a výzkumu nebo zjednodušení žádostí o výzkumné granty.

V neposlední řadě navrhuje skupina expertů také větší zapojení obyvatelstva. To si představuje tak, že by příslušné instituce prováděly crowdsourcing nápadů. K tomu by měly být ve větší míře využívány sociální sítě. Tam by mohly vznikat virtuální skupiny s přibližně tisícovkou členů, ve kterých by se nové nápady sdílely.

-usi-


Ekonomický deník přináší zpravodajství, analýzy a komentáře ze světa ekonomiky a technologií.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář






Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o. V

ISSN 1801-8688