Bank of England může vyvolat ekonomickou pohromu

Očekávané zvýšení inflace vede některé členy vedení Bank of England k přesvědčení, že banka by měla zvednout sazby. Připomíná to situaci, ve které se nacházela před šesti lety. I tehdy vedla vyšší inflace k volání po utažení monetární politiky. Jenže to, co poté následovalo, by mělo být pro dnešek významným poučením. V únoru 2011 požadoval zvýšení sazeb jak hlavní ekonom BoE Spencer Dale, tak další dva členové Výboru pro monetární politiku. Na počátku roku 2011 totiž inflace dvojnásobně převyšovala inflační cíl BoE a tento stav trval po většinu roku. Jenže zmíněný trend se nakonec otočil, píšou Mark Gilbert a Marcus Ashworth z Bloomberg Gadfly. 

V polovině roku 2012 růst britského produktu zpomalil na 1 %. Inflace dosáhla svého vrcholu v září 2011, kdy se vyšplhala až na 5,2 %. V lednu 2014 se ale opět nacházela pod inflačním cílem a na konci tohoto roku už dosahovala pouze 0,5 %. Ke zmíněnému zvýšení sazeb v roce 2011 nakonec naštěstí nedošlo, protože jinak by situace byla ještě horší.

Současný hlavní ekonom BoE Andrew Haldane nyní říká, že může hlasovat pro vyšší sazby a spolu s ním tak mohou učinit další dva členové Výboru pro monetární politiku. Haldane se domnívá, že jde o správný krok v případě, když z ekonomiky budou stále přicházet pozitivní data. Pak je namístě „stahovat ve druhé polovině roku část stimulace“. Ekonom ale dodává, že takový vývoj spočívá na významném předpokladu: Brexit bude probíhat hladce. Pokud ne, britskou ekonomiku by to poškodilo.

Haldane také poukazuje na anemický růst mezd, zpomalení letošního tempa růstu a jen přechodný dopad slabší libry na inflaci. Podobné argumenty ovšem jasně naznačují, že sazby by růst neměly a je tudíž překvapivé, že on sám zvažuje jejich zvyšování. Podle něj pro takový krok hovoří pokles globálního politického rizika a nejistoty, což je ale ve světle vývoje v britské ekonomice dost podivný argument.

Pokud by BoE sazby skutečně zvedla, mohla by tím způsobit komunikační pohromu. Sám její guvernér Mark Carney říká, že na zvedání sazeb nyní „není ten správný čas“. Takový krok by mohl významně poškodit celou ekonomiku. Jestřábi v BoE by se měli trochu věnovat vývoji v minulých letech. Tehdy se BoE nedala strhnout aktuálním vývojem inflace a byla schopná hledět do budoucnosti. Tím se vyhnula vážné chybě při nastavení své monetární politiky.

Graf shrnuje historický vývoj inflace a růstu mezd. Zatímco inflace se pohybuje nad inflačním cílem, tempo růstu mezd od konce roku 2016 klesá:

Právě dnes oznámila Bank of England zpřísnění pravidel z jiného soudku, pro poskytování úvěrů. Tamním bankám nařídila zvýšit finanční rezervy o 11,4 miliardy liber (340 miliard Kč). Hodlá tak britský finanční systém ochránit před riziky nedobytných úvěrů a zejména před případnými následky brexitu, tedy obchodu Británie z Evropské unie. Na nalezení těchto prostředků mají banky 18 měsíců, uvedl server BBC. Už během příštího půlroku ale banky musejí pro případ budoucích ekonomických šoků vyčlenit 5,7 miliardy liber. Druhou polovinu musejí dodat do konce příštího roku.

Finanční výbor centrální banky nicméně stávající situaci finančního systému zhodnotil kladně. I s přihlédnutím k některým rizikům je podle něj v mnohem lepší kondici než v době finanční krize let 2008-2009. Po referendu, v němž se Britové před rokem vyslovili pro odchod své země z EU, centrální banka v rámci opatření ke stimulaci ekonomiky zrušila bankám požadavek vytvářet kapitálové rezervy. Britská ekonomika ale od té doby zrychlila růst a někteří představitelé centrální banky zastávají názor, že je už třeba - ano, zvýšit úrokové sazby.

Banka uvedla, že přípravu bankovního sektoru na brexit stále sleduje a počítá i s možností, že Británie v roce 2019 EU opustí, aniž by uzavřela nějakou obchodní dohodu, a banky odřízne od evropských zákazníků. A to by mohlo finanční stabilitu ohrozit. Banka monitoruje i rizika pramenící ze zahraničí, takovým ohrožením globálního finančního systému je například vysoké zadlužení Číny, uvedl ekonomický list The Wall Street Journal.

Co se týče domácích faktorů, výbor poukázal na rizika půjčování lidem s vyšším rizikem neschopnosti splácet. Rychle se rozmáhají například půjčky prostřednictvím kreditních karet.