(Kurzy.cz)
Komentáře k inflaci - blízko cíle ČNB, růst překonal odhady
Inflace v dubnu vzrostla z 2,0 na 2,4 %, přičemž tahounem meziroční růstu spotřebitelských cen byly především potraviny a alkoholické nápoje (zde odezněly jednorázové velikonoční slevy), k dalšímu nárůstu zřejmě došlo také u jádrové inflace.
Ceny pohonných hmot naopak působí ve směru zmírnění meziroční inflace, což vzhledem k vývoji cen ropy není překvapivé a pohonné hmoty budou inflaci tlumit i v dalších měsících.
Celková meziroční inflace by se měla okolo stávající úrovně držet i v červnu, pro druhé pololetí ale očekávám postupné zmírňování růstu spotřebitelských cen a v závěru letošního roku bude inflace atakovat úroveň 2 % a dost možná pod tuto úroveň klesne.
Za celý letošní rok odhaduji průměrnou inflaci na úrovni 2,2 % (loni průměr činil 0,7 %).
ČNB čekala květnovou inflaci na úrovni 2,6 %, čili skutečný výsledek je o 0,2 procentního bodu nad prognózou centrální banky.
Nicméně, 0,2 procentního bodu nad prognózou ČNB byla již dubnová inflace, květen tak v tomto směru nic moc nového nepřinesl.
Pro úvahy bankovní rady o dalším směřování měnové politiky je důležitý vývoj inflace, kde celková inflace je mírně pod prognózou ČNB, zatímco jádrová inflace je momentálně naopak mírně nad odhady centrální banky. Dalším důležitým ukazatelem je růst mezd, jenž v prvním čtvrtletí překonal očekávání ČNB. Do třetice, klíčovou roli hraje také kurz koruny: ta momentálně atakuje úroveň 26,25 za euro a ČNB je s kurzovým vývojem nepochybně spokojena.
Platí to jak o české ekonomice, tak o Maďarsku či Polsku: na jádrové inflaci se projevuje růst domácí poptávky a obecně vysoké využití kapacit v dané ekonomice, zejména pak na trhu práce. Jednotlivé centrální banky pak celou situaci interpretují rozdílně, přičemž vliv zde má jak úroveň inflačního cíle, tak obecně nastavení měnové politiky té které centrální banky. Maďarsko i Polsko mají vyšší inflační cíl, než je tomu u nás, a také měnově-politické úrokové sazby jsou tam na vyšší úrovni. Ani Maďarská MNB, ani polská NBP proto neuvažují o zvýšení svých úroků: pro letošní rok chtějí stabilitu a obě centrální banky naznačují možnost neměnných úrokových sazeb i pro rok 2018. Oproti tomu prognóza ČNB předpokládá zvýšení úroků již v letošním třetím čtvrtletí: úroky ČNB jsou blízko nule, čili mnohem níže než v Maďarsku či Polsku, a také dvouprocentní inflační cíl ČNB je nižší, než je tomu v případě maďarské centrální banky (3,0 %) či v Polsku (kde cíl činí 2,5 %).
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz