Víkendář: Trump otevřel Evropě oči a Britové budou asi bez dohody

Evropská komisařka Cecilia Malmströmová v rozhovoru pro Der Spiegel uvedla, že zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem „otevřelo řadě lidí v Evropě oči, takže nyní zřetelněji vidí, jakou hodnotu má EU a mezinárodní spolupráce“. EU je podle ní na dobré cestě uzavřít dohody o svobodném obchodu s Japonskem, Mexikem a některými zeměmi Latinské Ameriky. Řada zemí podle ní na novou situaci ve světě reaguje instinktivně a podobně jako Evropa. „Pokud se Spojené státy odkloní od mezinárodního systému, musíme se prostě postarat sami o sebe. Dohromady jsme schopni ukázat, že i v Trumpově době není svobodný obchod věcí minulosti,“ píší Peter Mueller a Christoph Pauly pro Der Spiegel. 

Řada Trumpových návrhů ještě nemá přesné obrysy, ale už nyní je podle komisařky jasné, že půjdou směrem k protekcionismu. Vysoce problematické jsou například návrhy americké vlády považovat některé výrobky z oceli za produkt, který zajišťuje národní bezpečnost. Německo a řada jiných zemí proti podobným krokům protestuje.

„Dáváme jasně najevo, že miliony pracovních míst v USA závisí na obchodu s EU,“ říká Malmströmová. Dodává však, že podle jejího názoru není Trump ve skutečnosti proti svobodnému obchodu. Problém spočívá v tom, že obchod vnímá jako něco, co má na jedné straně vítěze a na druhé poraženého. „Toto téma se prolíná řadou jeho vystoupení a v tom se lišíme. Pro nás je obchod něčím, co je výhodné pro obě strany,“ říká komisařka.

„Náš svět se rychle mění a to budí řadu obav. Některá pracovní místa zanikají, jiná vznikají a tak tomu je už stovky let. Když místa zanikají, hlavní příčinou nebývá globalizace, ale technologický pokrok, robotizace a tak podobně. My v EU musíme tedy hlavně více investovat do vzdělání, aby lidé našli nové příležitosti v případě, že jejich pracovní místo zanikne,“ míní Malmströmová.

Komisařce se podle jejích slov líbil projev, který pronesl čínský prezident na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Zmínil v něm i to, že Čína hodlá převzít vedoucí roli, kterou v prosazování volného obchodu ve světě hrály Spojené státy. Malmströmová ale poukázala na skutečnost, že v případě Číny „bohužel chybí konkrétní kroky“. Řada evropských firem se dokonce domnívá, že podnikání v Číně se stává ještě složitější. Stěžují si stále více na korupci, nejisté právní prostředí či špatné internetové spojení a „je načase, aby Čína přešla od slov k činům“.

Jak mohou evropské země lépe chránit svá strategická odvětví, do kterých se v poslední době snaží proniknout čínský kapitál? Malmströmová tvrdí, že k zajištění prosperity jsou potřeba investice, včetně těch čínských, a na jednu stranu je tak nechceme omezovat. Na stranu druhou tu podle ní je řada investic do společností, které evropské země poškodit skutečně mohou. Evropská komise tak podle ní „zkoumá právní možnosti“, jak jim zabránit. Zároveň se domnívá, že některé země jsou už nyní schopny fůze a akvizice prováděné čínskými firmami blokovat, „minimálně v případech, kdy se to týká národní bezpečnosti.“

Na otázku, zda EU uzavře dohodu o volném obchodu s Velkou Británií, která se připravuje na brexit, komisařka odpověděla: „Britové samozřejmě zůstanou našimi přáteli a partnery. Po odchodu se ale stanou třetí zemí a nebudou už součástí EU. Můžeme se bavit o struktuře nových dohod, ale bude trvat roky, než budou dojednány detaily. Podle mého názoru je nerealistické očekávat, že dosáhneme dohody o obchodu do dubna 2019.