Způsobí tato technologie revoluci na finančních trzích?

Kontejnery dramaticky změnily způsob, jakým se po světě přepravuje zboží. Urychlily a zefektivnily jeho překládku a pomohly stlačit ceny dolů. Finanční trhy si teď ohmatávají jejich digitální obdobu. Mohla by mít stejně revoluční potenciál.

I nová technologie, která stojí za bitcoinem, může sloužit k přepravě, ovšem nikoli fyzického zboží., ale informací. Lidé, kteří se neznají, nebo si nedůvěřují, by díky ní mohly sdílet záznamy o tom, co kdo v dané chvíli vlastní. Časem by prý dokonce mohla umožnit převádět peníze i bez účasti své banky. To je ale pořád jenom vize. A to ještě ta divočejší.

Sdílené zapisování operací

Když dnes peníze mění vlastníka, uskutečňují to komerční banky pomocí centralizovaných systémů, které často provozují centrální banky. Komerční banky provádějí záznamy o svých transakcích v místních databázích. Ty se aktualizují, když se provede transakce v centralizovaném systému.

Technologie distribuované účetní knihy (DLT, z anglického distributed ledger technology) funguje jinak. Jde o databázi transakcí, která se nachází v síti mnoha počítačů a nikoli jenom v centrálním úložišti. To znamená, že k informacím v ní obvykle mohou všichni, kdo patří do daného okruhu lidí, a to podle toho, jaké je jejich oprávnění.

Technologie DLT „slibuje technické usnadnění komunikace mezi zúčastněnými subjekty,“ řekl serveru Patria.cz expert na právo a technologie František Kasl z Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Sdíleny mohou být informace o peněžních transakcích, ale nejenom ony. Tyto informace se šifrují a seskupují do bloků, které na sebe chronologicky navazují a vytvářejí řetěz. Pokud v záznamu sdíleném v tisícovkách počítačů dojde ke změně, členové sítě to obvykle vidí. To by mohlo zkomplikovat život těm, kdo by se chtěli pokusit o transakční podvody.

Zdroj: ECB

Na šifrování a sdílení kódů mezi navzájem si rovnými účastníky stojí kybernetická měna bitcoin, se kterou byla výše zmíněná šifrovací technologie blockchain (český ekvivalent zatím chybí) zveřejněna. Řetězení kódovaných informací do bloků a jejich sdílení v určitém - oproti původnímu konceptu uzavřenějším - okruhu by ale mohlo najít využití i jinde než jenom ve finančnictví, podotýká Kasl.

“Šifrovaný blok v rámci technologie blockchain je v mém vnímání koncepčně určitou digitální obdobou kontejneru, neboli formy, která umožňuje urychlit, zabezpečit a zlevnit přepravu různých druhů informací po různých trasách,” říká také.

Bez dozoru?

Mezi možnými výhodami technologie se často zmiňuje lepší efektivita. Záznamy by se totiž mohly vést automaticky, tedy bez možnosti lidské chyby. Skutečně razantní změnu by ale technologie mohla způsobit v samotném fungování finančních trhů. Díky ní by totiž mohla vymizet instituce takzvaného prostředníka, takže mezibankovní platby by nemusely procházet přes platební systémy či zprostředkovatele. Podle jedné z vizí by se tak lidé mohli do sdílené databáze připojit rovnou.

Zdroj: ECB

Finanční sektor nenechávají možnosti nové technologie v klidu. Kalumet míru nad dýmajícím ohništěm blockchainu vykouřily americká banka Citigroup a burza Nasdaq . Ty už několik měsíců spolupracují na tom, aby propojily služby Citi pro firemní platby na blockchain platformu Nasdaqu. Ta se používá pro nákup a prodej akcií soukromých firem a další činnosti.
Soukromé experimenty a vývoj blockchainu sledují také národní regulátoři, Českou národní banku nevyjímaje. I když idea provádění plateb bez zprostředkovatele může někomu znít idylicky, existují i názory, že bez dohledu ústředních orgánů se systém stejně neobejde.

Vize světa peer-to-peer plateb bez zprostředkovatele patří k „revolučnějším scénářům“, prohlásil Yves Mersch z ECB na loňské prosincové konferenci. Podle této banky, která dohlíží na finanční stabilitu v zemích eura, technologie ještě není dost zralá na to, aby ECB uvažovala o jejím využívání ve vlastních systémech. Možné však je mimo jiné i to, že jednotliví hráči na trhu si technologii DLT ochočí natolik, že se nakonec rozšíří na celé tržní segmenty. To, co by na příklad mohli udělat, je pokusit se zvýšit pomocí DLT vlastní efektivitu zpracovávání pokynů.

„Tento scénář uplatnění DLT technologie v blízké budoucnosti nám v tuto chvíli připadá pravděpodobnější než to, že v souvislosti s využitím DLT nastanou dramatické změny ve fungování platebních systémů, vypořádacích systémů cenných papírů nebo emise peněz centrální bankou,“ sdělila serveru Patria.cz Denisa Všetíčková z odboru komunikace ČNB. Především podle ní centrální banku zajímá to, zda a jak se technologie blockchain uplatní v zahraničí, případně i v tuzemských podmínkách.

Normy a nutnost spolupráce

Rovněž dopravci kdysi s kontejnery experimentovali a hledali formu, která by umožnila rychlejší dopravu. Byla to ale až postupná standardizace a požadavek schopnosti spolupracovat, co umožnilo skutečný rozmach kontejnerové přepravy, upozorňuje Kasl. Také technologie distribuované účetní knihy je nyní ve fázi, kdy řada subjektů přichází s různými formami a podobami této platformy. „A také dle mého názoru směřuje k potřebě standardizace a interoperability, aby mohla významněji ovlivnit přenos informací v širším měřítku,“ podotýká Kasl.

To, co zajišťuje, že nová informace vkládaná do sítě nepřepíše staré záznamy, je fakt, že se do sítě nahraje jako nový šifrovaný blok, a to pouze tehdy, pokud ověří svůj původ. „Heslo“ je v tomto případě shodný řetěz předchozích bloků, jako má většina starších kopií v síti – a staré záznamy zůstávají nedotčené, pokud nepřijde někdo, kdo by je přepsal zároveň ve většině starších kopií uložených v síti, podotýká Kasl. Je ovšem otázkou, do jaké míry se takto provázaný systém dokáže přizpůsobit ojedinělým situacím. A otazníky mohou ležet i nad jeho „robustností“, tedy že dokáže fungovat, i když je transakcí opravdu hodně.

Zatímco finančníci s technologií DLT a jejím protokolem blockchain experimentují, bitcoinu, který na tomto protokolu stojí, přicházejí investoři stále více na chuť. Kyberměna je po raketovém růstu teď nejdražší v historii. Minulý týden stála dvojnásobek toho co unce zlata. Někteří by se mohli ptát, zda provázané kořeny blockchainu s bitcoinem nemohou reputaci této pořád ještě relativně nové technologie uškodit. Počítačový virus WannaCry nedávno v některých případech požadoval výpalné v bitcoinech. Platby prostřednictvím kyberměn jsou podle Kasla vyžadovány v naprosté většině virů tohoto „vyděračského“ typu. Zajišťují totiž vysokou anonymitu vyděračů.