Fed naznačil, jak naloží se svými biliony USD v dluhopisech

Postup bude zřejmě tento: Fed si pro každou kategorii dluhopisů stanoví měsíční objem, který nebude rolovat (tj. po splatnosti si za utržené peníze už daný typ dluhopisu znovu nekoupí a daná částka se tak přesune z ekonomiky do pomyslného „sklepa“ centrální banky), přičemž tento limit bude nejprve poměrně nízký, ale bude se ve čtvrtletních intervalech postupně zvyšovat až na finální úroveň, která bude platit až do okamžiku, kdy celé portfolio klesne na žádoucí úroveň. Fed to hodlá pojmout jako předem naprogramovaný automat, který bude nutno upravit jen v případě nečekaných poryvů v ekonomice.

Postup formou automatu je samozřejmě logický a principiálně správný. Pokud by si totiž Fed s (ne)reinvestovanými objemy pohrával podle momentální situace (sazby na trhu, inflace atd.), šlo by vlastně – vedle postupně zvedaných úrokových sazeb – o druhý nástroj měnové politiky. A to by mohlo v měnověpolitické komunikaci a v ovlivňování tržních očekávání dělat docela znatelný zmatek.

(Tady si můžeme připomenout rozhodnutí ČNB v roce 2004 začít prodávat výnosy z devizových rezerv. Také tehdy šlo o automat, protože měsíčně prodávaný objem, ačkoli způsoboval opakovaný drobný tlak na posilování koruny, byl k aktuálnímu vývoji kurzu víceméně slepý – právě ve snaze neučinit z tohoto odprodeje nástroj měnové politiky, který by byl paralelní k repo sazbě.)

Ovšem vzhledem k tomu, že jde o manévr, se kterým Fed nemá v tomto rozsahu žádnou předchozí zkušenost, faktická šance, že z důvodů dopadu na ekonomiku bude nutno si s limity přece jen pohrávat, je možná větší, než vedení Fed čeká (nebo možná spíš chce, aby tržní hráči čekali). I samotná skutečnost, že zmíněné ne-reinvestiční limity se budou postupně zvyšovat z nejprve nízké úrovně, naznačuje, že Fed chce chystaný režim zavést jen velmi opatrně a před zrychlením vždy ověřit, že dosavadní kroky nezpůsobily žádné větší otřesy.

Michal Skořepa