Rozbřesk: ČR s kosmeticky nižším deficitem v roce 2018

Česká republika by měla v roce 2018 hospodařit s deficitem 50 mld. korun. Po letošním schváleném deficitu ve výši 60 mld. korun jde jen o symbolické vybalancovávání státních financí, navzdory faktu, že ekonomice se daří a nejspíše i nadále bude vykazovat slušný růst odrážející se v rostoucích daňových příjmech. Prozatím sice nelze příliš hovořit o tom, jak dopadnou státní finance letos, protože jak ukázala zkušenost z loňského roku, manévrovací prostor ve výdajích existuje, stejně jako prostor pro „překvapení“ na straně příjmů. Tím byl v roce 2016 nadprůměrný příliv peněz z EU, který dosáhl 158 mld. korun namísto rozpočtovaných 96 mld.

Ekonomice se stále daří, dokonce lépe než jsme čekali a výhledy naznačují pokračování konjunktury i v roce 2018. Rozpočtové priority pro následující rok však nejsou ambiciózní ve směru lepšího hospodaření, ale směrem k posílení sociálních výdajů včetně penzí a platů ve veřejném sektoru. V důsledku takto naplánovaného deficitu začne znovu docházet k navyšování státního dluhu, protože už asi nebude možné dále spoléhat na likviditní rezervy státu, které sloužily k pokrývání deficitů v předchozích letech, ani na neočekávaně silný přítok nevyužitých peněz z EU. To se zřejmě odrazí i na nákladech na financování zadlužení, které byly v době masívního přílivu kapitálu před koncem intervenčního režimu extrémně nízké, respektive v řadě případů dokonce ministerstvo financí získalo peníze takříkajíc zdarma i s bonusem v podobě záporného úroku.

Ostatně konec kurzového režimu se projevil i na dluhopisovém trhu, který do té doby už z téměř poloviny ovládli zahraniční hráči, kteří přitom tlačili výnosy hluboko do záporu. S tím, jak se zpomalil příliv kapitálu po uvolnění koruny, opadl i tlak na bondové výnosy. Krátký konec křivky se proto začal rychle sunout nahoru, i když stále ještě zůstává v záporu. Naproti tomu ti, kteří si v té době pořídili delší dluhopisy, se dnes mohou těšit z jejich vyšších cen. Otázkou je, na jak dlouho. ČNB totiž stále častěji mluví o vyšších sazbách, které by se nepochybně odrazily i ve vyšší výnosnosti českých dluhopisů.

TRHY

CZK a dluhopisy

Koruna zažila další poklidný den, a tak se její kurz pohyboval nadále kolem hranice 26,50 EUR/CZK. Slova centrálních bankéřů o brzkém zvyšování úrokových sazeb ČNB na ní prozatím nezanechaly žádné stopy. Jak ovšem naznačila slova dalšího člena bankovní rady, ČNB nemusí postupovat tak rychle, jak naznačuje model či nedávná slovní ofenzíva. Nakonec vše podle našeho názoru rozhodne další vývoj ekonomiky, především pak inflace a mezd, které se dozvíme už začátkem června. A zapomenout nelze ani na samotnou korunu, která svým posilováním přitvrzuje měnové podmínky v ČR sama o sobě a kterou ČNB bude moci jen obtížně ignorovat.

Zahraniční forex

Dnešek bude ve znamení indexů podnikatelských nálad v eurozóně. Po francouzských volbách by se mohl v PMI (a v indexu Ifo též) projevit optimismus, což by euru mohlo pomoci rozšířit dosavadní zisky.

V Maďarsku dnes zasedá centrální banka, která sice svoji politiku měnit nijak nebude, ale může vyslat holubičí signál směrem k červnovému zasedání a trochu tak zkomplikovat život forintu.

Ropa

Cena ropy Brent měla včera tendence k mírnému poklesu. S blížícím se zasedáním OPECu (závěry by měla odhalit tisková konference ve čtvrtek v 17h) se začínají objevovat zprávy o tom, kdo všechno dohodu podporuje. Zřejmě nejslabší článek současné dohody - Irák - rovněž potvrdil, že prodloužení období omezené produkce do března 2018 má jeho podporu. To naznačuje, že podobné usnesení je ve čtvrtek pravděpodobné, i když pochybnosti o jeho následném faktickém dodržování přetrvávají.

Trh kromě toho zaujaly zprávy o záměru USA postupně se zbavit poloviny strategických ropných rezerv (cca 344 miliónů barelů). K tomu by však mělo docházet až od října 2018 a navíc vcelku pomalým tempem (hovoří se asi o 100 tisících barelech denně). Dopad na ceny ropy v současnosti by tak neměl být prakticky žádný.