Česká inflace nepřekvapila, když v březnu vzrostla o jednu desetinu na 2,6 %

V porovnání s únorem se spotřebitelské ceny nezměnily. Růst cen alkoholu, sezónního oblečení, vybavení domácností totiž pro tento měsíc vykompenzovalo tradiční zlevňování cen dovolených. Mírně zkorigovaly i vysoké ceny některých potravin, nicméně i tak jsou potraviny dražší ve srovnání s loňským březnem o 4,4 %.

Ceny pohonných hmot inflaci nyní příliš neovlivňují. Časem se může silnější koruna postarat o mírné zlevnění PHM, avšak nepůjde o nijak zásadní dopad, který by s inflací mohl citelně zahýbat. 

Když se na spotřebitelský koš podíváme ve srovnání s loňským rokem, tak je vidět, že s výjimkou vybavení domácností všechny položky rostou. Vyšší jsou přitom ceny jak zboží (+2,5 %) tak i služeb (+2,7 %). Hlavní zásluhu nicméně mají potraviny, pohonné hmoty, vyšší ceny alkoholu a tabáku a v neposlední řadě i dražší jídlo v restauracích mj. v důsledku zavedení EET. Nelze nevidět ani rostoucí náklady na bydlení v podobě vyššího nájemného a dražších energií, které zatím ještě zcela neabsorbovaly nedávný růst cen elektrické energie na německých burzách. 

A co od inflace očekávat dále? Je docela pravděpodobné, že se v dalších měsících inflace lehce sníží, nicméně půjde jen o důsledek srovnávajícího základu a navíc pouze o korekci v řádu několika málo desetin procentního bodu. V létě se inflace nejspíše znovu vrátí nad hranici 2,5 % a předpokládáme, že do konce roku zůstane nad cílem ČNB. Centrální banku by tento vývoj neměl nijak překvapit ani nutit k nějaké akci. Sice ve své prognóze bude i nadále předpokládat brzké zvýšení úrokových sazeb, avšak s ohledem na kurz koruny, respektive na úrokový diferenciál, bude její prostor pro další utužení měnové politiky jen hypotetický.