Unie táhne proti dumpingu: Zvýší české mzdy a čínské ceny?

Evropská komise chce, aby každý zaměstnanec dostával aspoň minimální mzdu aktuálně platnou ve členském státě, kde zrovna pracuje. Navíc připravuje nový sociální pilíř, který má přispět k rovnosti a spravedlnosti. Zároveň vyjednává s Parlamentem a Radou, jak ochránit místní průmysl před nekalým dovozem.

Díky letadlům a chytrým telefonům rychleji překonáváme vzdálenosti, starý kontinent i celá planeta vypadá menší, ale rozdíly mezi různými státy zůstávají značné. Firma může zaměstnávat lidi v chudší zemi, aby ušetřila na mzdách (sociální dumping) a hotové zboží potom nabízet na bohatším trhu, kde nasadí poměrně nízké ceny (cenový dumping). Evropská unie celou problematiku řeší a zatímco uvnitř sebe sama naráží na rozpory, v zahraniční politice může zaujmout jednotný postoj.

Směrnice o vysílání pracovníků

Záleží na úhlu pohledu, jestli vidíme sociální dumping jako neférový, nebo přirozený. Má například zaměstnanec české firmy, který řídí náklaďák po německé dálnici, právo na tamní minimální mzdu (8,84 euro, tedy 238 Kč, oproti tuzemským 66 Kč na hodinu)? Bohatší západoevropské země odpovídají většinou kladně, zatímco východní státy hájí svoje podnikatele, kteří mohou díky nižším sociálním standardům poskytovat poměrně levné služby.

“Vůbec nevítám diskuse o sociálním dumpingu uvnitř společného unijního trhu. Například rozšiřování vlastní minimální mzdy na projíždějící kamiony nebo prolétající letadla považuji za neadekvátní ochranu před konkurencí jiných zemí,” říká Luděk Niedermayer, europoslanec lidovecké frakce (TOP 09, EEP).

Různé výklady umožňuje dosavadní směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 96/71/ES, o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Sice dává českému zaměstnanci právo na výhodnější pracovní podmínky podle místa aktuálního pobytu. Ale zároveň podporuje určitou pružnost: “(…) není-li doba vyslání delší než jeden měsíc, mohou se členské státy za určitých podmínek odchýlit od předpisů o minimální mzdě (…).”

Německo nebo Francie prosazují přísnější výklad, tedy aby český řidič na jejich dálnici pobíral aspoň tamní minimální mzdu. Porušení kontroverzního pravidla někdy dokonce pokutují. Evropská komise nejprve podpořila pružnější český postoj, ale potom přitvrdila: “Za tutéž práci na témže místě by měli být pracovníci odměňováni stejným způsobem.”

Evropský pilíř sociálních práv

V rámci tuzemské předvolební kampaně přitom zaznívá zrcadlově obrácený požadavek, totiž aby zaměstnanci jedné nadnárodní korporace brali za stejnou práci shodnou odměnu, ať už působí v české, nebo třeba německé pobočce.

“Napětí uvnitř Unie může zmírnit Evropský pilíř sociálních práv, na kterém pracuje Komise,” věří Pavel Poc, europoslanec sociálních demokratů (ČSSD, S&D). Novinka má zaručit rovné příležitosti, férové pracovní podmínky a celkovou ochranu před životními riziky. Evropský pilíř sociálních práv bude určený především eurozóně, ale přistoupit může kdokoli. Komise sbírala podněty formou veřejných konzultací, které přilákaly 16 tisíc příspěvků.

Kromě sporů mezi starými a novými členskými státy však existuje ještě ideová bariéra, na kterou mohou odvážné myšlenky narazit. V Evropském parlamentu například nedávno padl návrh, aby byla povinně zavedena minimální mzda ve výši 60 % místního průměru – v případě České republice přibližně 16 200 Kč, tedy skoro o polovinu vyšší než nyní. “Návrh bohužel pohřbily frakce lidovců (EPP) a liberálů (ALDE),” lituje Poc.

Vyšší clo na problematický dovoz

Uvnitř Unie probíhá soutěž mezi jednotlivými členskými státy a partajemi, které ovšem mohou hájit společné zájmy vůči zbytku světa. Evropská komise proto vloni na podzim navrhla “novou antidumpingovou metodiku”. Jako příklad současného nevyhovujícího stavu přitom výslovně uvádí, že na stejné čínské ocelové výrobky nyní USA uvaluje clo průměrně 265,8 %, zatímco EU volí mnohem mírnější sazbu 21,1 %. Evropa totiž pouze “vyrovnává podmínky na trhu”, zatímco zámořská velmoc účtuje “plnou výši zjištěného dumpingu”.

O definitivních změnách nyní vyjednává Komise, Parlament a Rada EU (odpovědní ministři členských států). Na rozdíl od povinné minimální mzdy, tady může panovat většinová shoda. “Pokud požaduji, aby dovozce neškodil Evropanům, aby vyhovoval určitým kvalitativním požadavkům, aby respektoval dostatečné sociální a environmentální normy, nejde o protekcionismus, ale o zdravý rozum,” argumentuje Poc.

Možná tedy nadešla doba, aby případné vyšší clo na dumpingové zboží začali řešit nejenom Číňané, ale taky některé české firmy, pokud rovněž využívají levnější asijskou práci a následně porážejí svoji tuzemskou konkurenci nižšími cenami. Zaznívají však i skeptické hlasy. “Jednání probíhá zdlouhavě, nepružně a myslím, že výsledek nebude příliš odlišný od stávající metodiky,” říká europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM, GUE/NGL).

Petr Woff