Na firemní kultuře záleží. Ovlivňuje rizika, může překazit fúzi

Průzkum ekonomů z Dukeovy univerzity a z Columbia Business School ukázal, že firemní kultura, přestože se jedná o obtížně definovatelný koncept, hraje klíčovou roli v tom, jaká dělá firma rozhodnutí a jak se jednotliví zaměstnanci staví k morálním dilematům. To ve finále ovlivňuje i hodnotu společnosti.

Spousta firem vykazuje podobné rysy – stejné odvětví, podobná velikost, podobní zákazníci kupující takřka shodné produkty či služby. Jenže jedna firma má v očích investorů větší hodnotu, než ta druhá. Podle autorů výzkumu to může být právě „neviditelnou“ firemní kulturou. Tu rozdělují jednak na hodnoty, tj. ideály, ke kterým se firma a její vedení hlásí (například integrita, důvěryhodnost, atd.) a kulturní normy, tj. prostředí a každodenní praktiky, které v nejlepším případě tyto ideály odráží, ale ne vždy tomu tak skutečně je. Autoři studie sbírali data prostřednictvím dotazníků doručených skoro 2 000 výkonným a finančním ředitelů a provedli 18 podrobných rozhovorů.

Firemní špičky celkově hodnotí korporátní kulturu jako velice důležitou a skoro 80 procent ředitelů ji považuje za jeden z pěti nejdůležitějších faktorů, které činí firmu hodnotou. To se odráží například při rozhodování o fúzích a akvizicích – až 54 procent manažerů by pokus o sloučení odmítlo, pokud by se ukázalo, že jejich cíl se svou firemní kulturou zcela liší od kupující firmy. Třetina manažerů by v případě odlišné kultury požadovala deseti až třicetiprocentní slevu z ceny akvizice.

Firemní kultura s nadsázkou v „praxi“: Kevin Spacey ve snímku Margin Call vysvětluje traderům investiční banky, že i když jejich deriváty nemají žádnou hodnotu, musí jich svým klientům teď prodat co nejvíc, než na to přijdou

Zdroj: Flickr

Dalším zajímavým zjištěním je, že firemní kultura často určuje, zda se vedení společnosti orientuje na dlouhodobé či krátkodobé cíle a zda je tak například ochotné kvůli slibnému projektu připustit krátkodobý negativní peněžní tok. Firemní kultura má podle generálních a finančních ředitelů také významný vliv na etické rozhodování zaměstnanců. Až 70 procent vedoucích se domnívá, že kultura určuje, na jaká rizika je firma ochotná přistoupit.

Autoří studie podotkli, že to byli hlavně finanční ředitelé, kteří zdůrazňovali důležitost firemní kultury. To je podle ekonomů pozoruhodné, protože finanční ředitelé jsou zpravidla kvantitativně nadaní lidé vnímající svět v číslech, a autoři průzkumu tak čekali, že se budou k těžko definovatelným konceptům jako firemní kultura stavět spíše skepticky.