Česká nezaměstnanost: ještě níž, inflace v eurozóně: ještě výš

Nezaměstnanost v Česku pokračuje v krasojízdě. Podle ČSÚ v lednu klesla na 3,5 %, což je nový rekord v historii této statistiky od roku 1993. Podle taktéž včera zveřejněných čísel Eurostatu to bylo dokonce 3,4 %, což je úplně nejmíň v celé EU (Němci, kteří s námi v poklesu míry nezaměstnanosti dřív držívali krok, na nás teď ztrácejí už 4 desetiny procentního bodu). Český trh práce tedy nadále jede na maximum, klesá ještě dál pod veškeré odhady rovnovážné zaměstnanosti, a to se nemůže neprojevit v růstu mezd. Ten letos čekáme ve výši kolem 4,6 % (což je lehce nad konsenzem trhu), příští rok dokonce těsně pod 5 % (což je ještě pořád mírně pod výhledem ČNB)

Eurostat včera oznámil, že únorovou (EU-harmonizovanou) inflaci předběžně odhaduje na 2 %, což je o dvě desetinky nad lednem a hlavně o jednu nebo dvě desetinky nad inflačním cílem ECB (ten je definován trochu legračně jako růst „below but close to 2 %“). Růst inflace jde ale na vrub hlavně energiím a potravinám (viz graf níže), což jsou poměrně kolísavé položky. Jde tedy o plnění cíle dosti nespolehlivé. Ostatní – tzv. jádrové – složky inflace, které jsou méně kolísavé a víc odrážejí fundamentální cenové nálady v ekonomice, zatím ještě pořád rostou tempy zřetelně pod 2 %.

V diskuzích Řídící rady ECB, která rozhoduje o nastavení měnové politiky této instituce, lze tedy v dalších měsících čekat střet dvou přístupů k cílování inflace: na jedné straně cílovačů-puristů, kteří budou chtít čekat, až se těsně pod dvojku dostane ta „opravdová“, tedy jádrová část inflace, a na druhé straně cílovačů-pragmatiků, kterým stačí už dnešní plnění a budou tlačit na pokud možno rychlý začátek zpřísňování měnové politiky ECB. Není těžké uhodnout, že k pragmatikům se budou nejspíš počítat zejména zástupci Německa, kde nynější inflace (v únoru dle prvního odhadu německého statistického úřadu už 2,2 %, což je ovšem ne-EU-harmonizované číslo) patří k nejvyšším v eurozóně.

Michal Skořepa