Francie, nebo Itálie? Která země by pro investory mohla být skutečnou hrozbou?

První kolo prezidentských voleb s favorizovanou šéfkou krajní pravice Marine Le Penovou se blíží. Skutečnou hrozbou pro investory by ale mohla být Itálie. Tvrdí to alespoň analýza Deutsche Bank. Bývalý italský premiér Matteo Renzi rezignoval o víkendu na funkci předsedy Demokratické strany. Rozpad vládnoucí strany by podle německé banky mohl být na spadnutí.

„Itálie představuje podle našeho stanoviska hlavní riziko pro stabilitu eurozóny,“ uvedl podle televize CNBC senior ekonom banky Deutsche Marco Stringa.

Demise dvaačtyřicetiletého Florenťana přišla pro Itálii v nevhodné době. Země už delší dobu ekonomicky pokulhává za zbytkem eurozóny, problémy italského bankovního sektoru zatíženého dluhy plní stránky nejen ekonomicky orientovaných médií a protievropsky zaměřené italské Hnutí pěti hvězd se snaží prosadit se jako vedoucí strana.

S rozpadem Demokratické strany počítá Deutsche i ve svém základním scénáři. Rostoucí šance na takovýto vývoj způsobily, že rozdíl mezi výnosy desetiletých italských a německých státních dluhopisů narostl na největší hodnoty od února 2014. Analytici Deutsche usuzují, že parlamentní volby se budou v zemi konat s největší pravděpodobností v září.

Volby se v Itálii musejí konat do roku, zářijový termín se ale zdá být nasnadě z jednoho důvodu. Zájmem bude totiž zřejmě vypsat termín na období, než bude vláda v Římě muset poslat Evropské komisi návrh rozpočtu na příští rok. Tuto povinnost bude mít v říjnu.

„Domníváme se, že pravděpodobnost negativního vývoje v Itálii v krátkodobém nebo střednědobém horizontu je větší než vítězství vůdkyně Národní fronty Le Penové v nadcházejících prezidentských volbách,“ tvrdí také Stringa.

Francie bude o budoucím prezidentovi druhé největší ekonomiky eurozóny rozhodovat na přelomu dubna a května. Šance Le Penové na vítězství v druhém kole nyní vypadají neslavně, šéfka extremistické Národní fronty ale dál slibuje, že se v případě volebního vítězství pokusí dojednat Francii změny v podmínkách členství v unijním bloku.

V prezidentském klání by se ale mohl objevit další hráč. Kandidáti levého křídla Benoît Hamon a Jean-Luc Mélenchon uvažují o tom, že postaví společnou kandidátku. Společný postup obou levicových politiků zůstává nejistý: rozděluje je pohled mimo jiné na fiskální reformu, odlišné názory ale mají také v otázce zahraniční politiky. Analytici japonské banky Mizuho však usuzují, že pokud se tyto rozpory podaří překonat, mohlo by to nabourat dosavadní předpoklady, že v druhém kole, kam se Le Penová zřejmě dostane, také i skončí a že v Elysejském paláci usedne buď nezávislý kandidát Emmanuel Macron nebo kandidát tradiční pravice François Fillon.

Zdroje: CNBC, Les Echos, FT