Bullard: Trump dovolí Fedu zvednout sazby nejvýš jednou a nebude to rychle

Úrokové sazby ve Spojených státech zřejmě zůstanou na nízké úrovni nejméně do konce letošního roku, dokud nebude jasné, zda politika nové Trumpovy administrativy a americké vlády povede k vyšší inflaci či ekonomickému růstu. V kontrastu s obecným očekáváním dvou až tří zvýšení sazeb Fedu v letošním roce to ve čtvrtek řekl prezident federální rezervní banky v St. Louis James Bullard.

Nejvýš jednou

Podle názoru Bullarda bude americká centrální banka nucena letos zvednout sazby jen a nejvýše jednou. Naznačil, že na nejbližším březnovém měnovém zasedání se tak zřejmě nestane. Fed nebude mít tou dobou k dispozici dostatek informací o možných výdajových a daňových plánech nové Trumpovy administrativy, dodal.

"Je nepravděpodobné, že do březnového zasedání bude smysluplně vyjasněna fiskální nejistota," uvedl Bullard v komentáři na Washington University v St. Louis. "Nemusíme hýbat (sazbami). Panuje velká fiskální nejistota. Proč nepočkat, dokud to nebude jasněji vyřešeno?" soudí.

Amerika v brázdě

Bullard již od loňského roku tvrdí, že se americká ekonomika zadrhla v "brázdě" nízkého růstu a nízké inflace a že není důvod tlačit sazby výš, dokud nebude zjevné, že se tento stav změnil. Tato situace "se utváří mnoho let a není pravděpodobné, že se rychle obrátí," řekl Bullard. "Relativně nízká úroveň sazeb bude i nadále odpovídající," vyvozuje proto.

Fed opatrný, ač optimistický

Fed na počátku února podle očekávání nechal svou základní úrokovou sazbu v pásmu 0,50 až 0,75 procenta, kam ji zvýšil v prosinci. Zasedání Fedu bylo první od doby, kdy se ujal funkce prezident Donald Trump. Ve výhledu vývoje americké ekonomiky je Fed i nadále optimistický, což naznačuje, že letos úroky v USA dál porostou. Většina analytiků se domnívá, že Fed nyní bude vyčkávat, aby získal lepší představu o ekonomických plánech nového prezidenta.

Fed přikročil k prvnímu zvýšení základní úrokové sazby za téměř deset let v prosinci 2015. Před tímto krokem banka svou základní sazbu v rámci snahy o podporu hospodářského růstu držela po dobu sedmi let na rekordním minimu 0,0 až 0,25 procenta. K dalšímu zvýšení přistoupil Fed až po roce, tedy loni v prosinci, kdy také naznačil, že by letos mohl zvýšit úroky až třikrát. Zatím však neuvedl, kdy se k tomuto kroku chystá a jasný signál o načasování dalšího zvýšení úroků neposkytl ani dnes.

Centrální banka v úvodu února uvedla, že tvorba pracovních míst zůstává solidní, inflace se blíží k jejímu dvouprocentnímu cíli a že ekonomická důvěra i aktivita jsou na vzestupu. Míra nezaměstnanosti v USA činí 4,7 procenta, což mnoho politiků považuje za plnou zaměstnanost. Trump slíbil vysoké výdaje na infrastrukturní projekty, snížení daní, omezení regulace a opětovné vyjednání obchodních dohod. Zatím ale ke svým plánům poskytl málo podrobností a jednoznačně se nevyjádřil ani k jejich časovému rozvržení.

(Zdroj: Reuters, Fed, čtk)