Lídři trhu s inzulínem si nemusejí dělat starosti se ziskovostí. Měnit systém cen nebude jednoduché

Mají farmaceutické společnosti prostor snižovat cenu životně důležitých léčiv? Cenotvorba takových léků není globálně jednoduchým procesem, ale rostoucí ceny životně důležitých léčiv, například inzulínů, se v poslední době dostávají do popředí kritiky a vyvolávají otázku, zda ziskovost firem, které léky produkují stojí za to, když si jejich výrobek může koupit stále méně lidí.

Inzulín nabízí miliardy dolarů

Typickým příkladem takové diskuze je globální trh s inzulínem. Globální trh s inzulínem si mezi sebe rozdělily společnosti Eli Lilly, Sanofi a Novo Nordisk. Ty ale čelí narůstající kritice, že neinvestují více ze svých zisků do podpory cen inzulínů. Například Novo Nordisk uvedla, že cena inzulínu pro pacienty se dlouhodobě pohybuje na hodnotě 1 amerického dolaru za den a firma prý spolupracuje aktivně s úřady ve všech zemích na udržitelném cenovém systému. Eli Lilly prohlásila, že oproti roku 2009 je aktuální cena její značky Humalog nyní nižší a čistá cena klesla za poslední čtvrtletí roku 2016 oproti předchozímu období o 24 procent.

Když v roce 1924 kanadští vědci Frederick Banting, Charles Best a James Collip představili University of Toronto nový lék inzulin, dohodli se na tom, že torontská univerzita za patent, který měl zachránit tisíce životů nemocných cukrovkou koupí za 1 kanadský dolar. Vědci idealisticky věřili, že cenově dostupný lék rychle najde cestu mezi nemocné. V roce 2014, tedy téměř 93 let poté, měl ovšem globální trh s inzulínem už příjmy ve výši 24 miliard amerických dolarů a podle zprávy společnosti P&S Market Research mají příjmy z prodeje inzulínu do roku 2020 v globálním měřítku přinést 48 miliard.

Cenotvorba se hned tak měnit nebude

Analytici se přiklánějí k názoru, že pro farmaceutické společnosti je nyní, po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA situace pro změnu ceny léčiv příznivější, než by tomu bylo za vlády Hillary Clintonové. Samy farmaceutické společnosti ale k navyšování cen léčiv nic oficiálního neuvedly a odvolávají se na dřívější tvrzení o hledání cest, jak nastavené systémy udržet. Podle dat National Average Drug se průměrná cena inzulínu v USA od roku 2012 zvýšila dvojnásobně. A experti připomínají také to, že snižování cen inzulínů by přispělo to, pokud by do segmentu výroby přišlo více hráčů.

Podle online verze deníku Business Insider připomíná globální trh s inzulínem spíše prodej letenek. „Ve většině průmyslových odvětví žene ceny výrobků a služeb dolů konkurence. Ta ale na trhu s inzulínem není. Když jedna společnost zdraží, ostatní se rychle přidají. A v některých případech se zdá, že firmy zvyšují ceny současně,“ konstatuje Business Insider. A tak ziskovost farmaceutických firem, zdá se, nebude hned tak ohrožena. Podle mnoha názorů totiž měnit zavedený systém úhrad a plateb za léčiva není tím správným krokem vpřed. „Prosté snížení cen inzulínu, i když se jeví jako jednoduchá odpověď na současné problémy, nemusí nutně znamenat snížení vysokých cen pro spotřebitele,“ konstatovala zpráva otištěná v americkém časopisu pro diabetiky.

"Kapacity na snížení ceny by se určitě našly," řekl k možnosti snížení cen inzulínů Ján Hladký, analytik Patria Finance. Podle Jána Hladkého zisková marže Novo Nordisk, jehož tržby z 81 % plynou z prodeje inzulínu, dosáhla v minulém kvartálu 35,6 % a průměrná zisková marže další tří společností ze segmentu produkce inzulínu je téměř 24 %. "Vyšší míra konkurence by tedy nebyla na škodu. Zajisté ale neleží všechna vina jenom na primárních výrobcích. Jak se ukázalo již v kauze EpiPen koncem minulého roku, systém zdravotnictví (zejména v USA) je poměrně složitý. Vstupuje do něj vyšší počet prostředníků, kteří se samozřejmě také snaží o navyšování zisků," doplnil Ján Hladký.