Zahraniční obchod ruku v ruce s průmyslem

Oddechový čas, který si vybral v přecházejících měsících průmysl, byl vidět i v zahraničním obchodě. Naštěstí v listopadu se tato tendence ukázala jako krátkodobá a jak export, tak samotný přebytek obchodu se vrátil k růstu. Obchodní bilance tak skončila s kladným saldem necelých 11 mld. korun, zatímco vývoz vzrostl o 3,7 % a dovoz jen o 3,4 %.

Obchodu už tentokrát nepomáhala ropa, protože její pozitivní cenový efekt se v důsledku rozhodnutí OPECu a následného růstu cen vlastně vyčerpal. O to je však hodnocení posledních výsledků obchodu vlastně ještě příznivější. Potěší i rostoucí vývoz osobních automobilů, které tentokrát tvořil více než čtvrtinu celého českého exportu. Hodnota vývozu automobilů se tentokrát zvýšila o 8,2 %, což znamenalo v korunovém vyjádření dalších šest miliard navíc.

Vzhledem k růstu domácí poptávky by se dal čekat přece jen větší tlak na dovozy do ČR, nicméně příliš vidět nic takového není. Import jde sice v důsledku dovozní náročnosti tuzemské výroby ruku v ruce s exportem, avšak útlum investiční aktivity zmírňuje potenciální tlaky na další zvyšování dovozů.

V letošním roce, kdy se dá čekat další růst spotřebitelské a tentokrát i investiční poptávky, by se situace mohla přece jen změnit. Předpokládám proto, že prostor pro další růst přebytku obchodu se již docela zmenšuje. I tak ovšem zůstane export, respektive průmysl, jedním z hlavních motorů tuzemské ekonomiky. Nic na tom nezmění ani pravděpodobné posílení koruny po opuštění kurzového režimu. Síla českých exportů totiž nestojí výhradně na slabé koruně, ale na dalších konkurenčních výhodách tuzemského hospodářství.