Rozvíjející se trhy a černé labutě v Bílém domě

Vyspělé trhy a zejména ty americké se stále nechávají vést na pochybné vlně prezidentského optimismu a hlasů volajících po větší skepsi je zatím dost málo (i pokud k nim započítám ten můj nevýznamný). Velmi rozdílná očekávání naopak můžeme u významných investorů a ekonomických myslitelů nalézt u rozvíjejících se trhů (EM).

Jeden extrém se kloní k názoru, že EM ještě nemají ani zdaleka všechny cyklické a strukturální problémy za sebou a k tomu na ně bude stále více doléhat zvedání sazeb v USA. Druhý extrém samozřejmě tvrdí, že EM jsou nyní na počátku dlouhodobějšího obratu k lepšímu a dodávají, že na nákup EM aktiv není ještě ani zdaleka pozdě (např. Pimco).

Jakousi střední cestou jde Commerzbank, která sice investorům radí EM akcie podvážit, ale nedomnívá se, že by se tento region pohyboval směrem do ekonomického úpadku. V následujícím grafu je vyznačeno historické a projektované tempo růstu EM (černě) a vyspělých ekonomik (DM, žlutě). Šedými sloupci je pak vyznačen růstový diferenciál. Je zřejmé, že do přelomu tisíciletí byl cyklus EM a DM relativně podobný, poté se ale obě skupiny odtrhly a zatímco pro EM začalo období slávy, DM začaly mít s růstem trendové problémy:

Na vrcholu (relativní) slávy se EM pohybovaly před finanční krizí, poté se začal růstový diferenciál postupně snižovat. Čím dál více se hovořilo zejména o hlubších problémech zemí BRIC, k tomu se přidal negativní tlak ze strany slabších cen komodit, naopak americká ekonomika si začala vést relativně dobře.

Pokud bychom ovšem věřili projekcím Commerzbank, dojdeme k závěru, že konec této fáze byl dosažen někdy v minulém roce a nyní zase začnou mít navrch EM. Jinak řečeno, neustálé přelévání pozitivního sentimentu mezi EM a DM by podle grafu nyní mělo hrát do karet těm prvním. Podobně argumentuje zmíněné Pimco a nabízí se otázka, proč Commerzbank i přes výše uvedené projekce radí EM akcie sice mírně, ale přece jen podvážit.

Důvodů je několik: Onen EM růstový optimismus je dán zejména silnějšími cenami komodit (tudíž ne významným zlepšením dlouhodobého/strukturálního výhledu). K tomu bude na aktiva na EM doléhat růst sazeb v USA, silnější dolar a politická nejistota související do značné míry s mnoha neznámými u politiky nového amerického prezidenta. Commerzbank pak doporučuje EM jen mírně podvážit a tudíž podle ní EM akcie stále nabídnou zajímavou návratnost, jen bude nižší, než návratnosti na DM.

Pokud bych pak předpokládal, že z DM rychle vyvane optimismus Trumponomie, může se stát, že EM budou náhle nabízet více. Nebo může spolu s vyvanutím DM optimismu na EM dopadnout ruka prezidenta, který dělá USA „great again“ a mizerně na tom budou obě skupiny aktiv (pro detaily viz i mé předchozí příspěvky). Z čehož opět plyne jen to, že rok 2017 bude pravděpodobně hodně zajímavý, plný známých i neznámých neznámých. K tomu tu je jakýsi nový a možná nejnebezpečnější poddruh černých labutí: Jsou černé a sedí v Bílém domě. Jsou nevypočitatelné a EM nemají moc rády.