Po USA se cílem ruských útoků stanou německé volby

CIA i FBI nedávno zveřejnily informace o tom, že Kreml se snažil ovlivnit výsledky amerických prezidentských voleb a pomoci zvolení Donalda Trumpa. Dlouho předtím už ale německé tajné služby varovaly, že Rusko ovlivňuje německou domácí politiku. Hovoří o „aktivních krocích“, kterými se Rusko snaží ovlivnit názory německé veřejnosti. Thomas Haldenwang, který stojí v čele Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (Bundesamt für Verfassungsschutz, zkráceně BfV), varoval, že podobné snahy mají za cíl poškodit německou vládu.

Německo čekají příští rok volby a vládní zástupci se obávají, že ruský prezident Vladimir Putin si za další cíl své dezinformační kampaně vybere německou kancléřku Angelu Merkelovou. Ta totiž vystupovala jako jeden z hlavních kritiků ruské politiky v Sýrii a na Ukrajině. Sama Merkelová na nedávné tiskové konferenci uvedla, že volby, ve kterých kandiduje, budou doprovázeny kybernetickými útoky a dezinformační kampaní. Konstantin von Notz ze Strany zelených volí slova méně pečlivě a tvrdí, že se v Německu může opakovat trpká zkušenost z amerických prezidentských voleb.

K několika kybernetickým útokům už došlo. V lednu 2015 jedna proruská hackerská skupina zaútočila na stránky německého parlamentu. Poté se objevily informace, že skupina, která si říká APT28, pronikla do serverů Bundestagu a po několik měsíců k nim měla přístup bez toho, aby to zjistily bezpečnostní složky. Na jaře letošního roku proběhl útok na stranu CDU, která sice nezveřejnila, jaké škody tím byly napáchány, ale kybernetický útok potvrdila. Na podzim se opět hovořilo o útocích na Bundestag, ovšem tentokrát byly odraženy ještě předtím, než se útočníkům podařilo dostat se na servery.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov tvrdí, že „pokud je Rusko používáno v nějaké volební kampani jako politický nástroj, jde o falešnou informaci“. Německé vládní úřady ale dávají najevo, že Rusko pozorně sledují. Obávají se, že Moskva by mohla mobilizovat širokou síť spojenců, kteří by následně šířili dezinformace. Ty by mohly oslabit důvěru v domácí vládní instituce a posílit proruské a protirežimní strany jako Die Linke či AfD. Německá společnost je v pohledu na Rusko rozdělena. Podle průzkumu z jara letošního roku vidí Rusko jako hrozbu 53 % dotázaných na západě Německa, ovšem na východě jen 33 %. Rusové zase obvykle vnímají Německo jako partnera, se kterým se dělí o vliv ve východní Evropě.

Stefan Meister z think tanku German Council on Foreign Relations tvrdí, že v Německu roste počet lidí, kteří začínají mít mírně pozitivní pohled na Rusko jako na zemi, která se staví proti střednímu politickému proudu na Západě a proti Spojeným státům. Emily Haber z německého ministerstva vnitra považuje za příklad efektivní ruské dezinformační kampaně případ „Lisa“. Jde o krycí jméno dívky, která tvrdila, že byla unesena a znásilněna imigranty. Ruská média poté útočila na německou vládu, že skrývá hluboké problémy a do německých ulic následně vyrazily tisíce protestujících. Německá policie ale došla k závěru, že dívka lhala a k žádnému únosu ani znásilnění nedošlo. Nicméně důvěra veřejnosti ve státní instituce už poškozena byla.