Francie: Hlavní riziko roku 2017
Byl to poměrně divoký rok. Nejdříve Brexit, z něhož se trhy, vyjma libry, vzpamatovávaly pár týdnů. Poté přišel Trump a trhy vesměs nadšeně oslavovaly; negativní reakce, pokud byly, se vyjma mexického pesa počítaly ve dnech. Po italském referendu, ve kterém skončil premiér Renzi, se euro prvotním propadu vrátilo na před-referendové úrovně za několik hodin. Skoro to vypadá, že trhy těmto výsledkům, které zaskočily prognostiky, přivykly, a že už je nic nepřekvapí. Mezi investory převládá pocit sebeuspokojení.
To je však pro rok 2017 obrovské riziko, v Evropě /Eurozóně o to větší, že se podstatná část strukturálních problémů týká právě jí. Ačkoliv je jasné, že lidé unavení tím, jak Itálie ekonomicky stagnuje, jen tak nezmizí, a že strany jako Hnutí 5 hvězd, Lega Nord či Forza Italia spíše posílí, můžeme se konejšit tím, že italský systém nepovoluje referendum o vystoupení z eura a fragmentovaná politická scéna děla z dvoutřetinové majority, kterou takové rozhodnutí vyžaduje, zásadní překážku. Exit z Eurozóny, byť k němu Italové v referendu udělali malý krok, v nejbližších letech nehrozí. U prezidentských voleb ve Francii, které se konají v dubnu / květnu 2017, je však situace zcela jiná a tyto volby vnímám jako největší globální riziko roku 2017 a největší riziko pro EU vůbec. Marion A.P. Le Penová jako pravděpodobný finalista druhého kola je totiž zvláštním křížencem Donalda Trumpa a Nigela Faragea, a ačkoliv to na její vítězství dle průzkumů nevypadá, kdo by si po roce 2016 na něco takového vsadil sumu nikoliv nepodstatnou?
Její „Francie především“ a její důraz na protekcionismus jako lék na globalizaci připomínají nového amerického prezidenta; k tomu se přimíchává několik vpravdě exotických nápadů (zrušení zákazu půjčovat si od své centrální banky, oživení Havanské charty) a všudypřítomné útoky na zlé trhy. Z Faragea si zase bere hlubokou nelibost vůči EU a Eurozóně (o členstvu ve které plánuje do půlroku od případného zvolení vypsat referendum) a mýty o tom, kolik členství v EU Francii stojí a jak Francii škodí. To vše v zemi, kde nemalá část populace subjektivně vnímá vlivy globalizace aspoň tak intensivně jako ve východní Anglii či v rezavém pásu Ameriky, a kde podstatná část populace pokládá vývoj v posledních 10 letech za špatný.
Zatímco vztah Británie a
EU byl vždy vlažný a zatímco americký prezident bude mít pouze zprostředkovaný
(a v čase roztáhlý) dopad na Evropu, volby ve Francii mají potenciál již
za 6 měsíců otřást základním stavebným blokem Unie. Bez Anglie EU fungovat
může, bez Francie dle mého nikoliv. Pokud něco má v roce 2017 potenciál
vrátit na trh redenominační riziko let 2011-2012 a dostat euro pod paritu, pak
toto.
Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz