Proč dolar není bezpečná měna a proč se bude opakovat rok 1987!

Globální ekonomika i akciové trhy jsou obklopeny zřejmě největším optimismem od roku 2007. Tedy zhruba deset let od chvíle, kdy propukla největší finanční krize v novodobé historii. Na rozdíl od roku 2007 však měkké i tvrdé ekonomické ukazatele v USA i Evropě poukazují na pokračující expanzi. Ekonomická recese je tak pro nejbližší měsíce velmi málo pravděpodobná, opomineme-li neočekávané negativní události typu přírodních katastrof, jaderných útoků či invaze vetřelců z vesmíru.

Současná situace na trzích tak spíše připomíná rok 1987. Tehdy akciové indexy v USA vytrvale rostly několik let v řadě, ačkoliv valuace přímo nepoukazovaly na tvorbu spekulativní bubliny. Ani globální ekonomika na tom tehdy vůbec nebyla špatně. Tempo růstu HDP vyspělých zemí dosahovalo nejméně 2 % a nezaměstnanost vytrvale klesala. Příliv zahraničního kapitálu a rostoucí poptávka po amerických produktech v zahraničí podporovala sílící dolar a jeho atraktivitu navíc příznivě ovlivňovala i centrální banka postupným zvyšováním úrokových sazeb – obdobný obrázek, který vidíme i dnes, i když s lehce pozměněnými barvami v pozadí.

Proč tedy akciové trhy v roce 1987 nakonec zkolabovaly? Jako je tomu u všech velkých krachů, i zde došlo k určité souhře technických, psychologických potažmo fundamentálních faktorů. Obchodníci se davově hrnuli do akcií a poptávka několik let vytrvale rostla i s jejich cenou, a to až do té doby, dokud noví obchodníci náhle přestali přicházet. Jakmile poptávka ochabla, akciové indexy sestoupily ze svých maxim a obchodníci se začali pídit po důvodech, proč akcie již dále nerostou. Utahování měnových kohoutků v podobě zvyšování úrokových sazeb, posilující americký dolar, jež omezoval export či potenciální HDP a snižující se korporátní zisky, jež nenaplňovaly očekávání akcionářů. Ačkoliv bylo dle ekonomických ukazatelů vše v pořádku, bezbřehý optimismus se během pár týdnů změnil v nejhlubší pesimismus – důvody se najdou vždy. Až nakonec v pondělí 19. října roku 1987 akciové trhy v USA postihnul krach, během něhož americký dolar vlivem odlivu kapitálu prudce oslabil a index DJIA propadnul o neuvěřitelných 22,61 %, což je dodnes největší mezidenní pád.

Jelikož finanční trhy nejsou efektivní, působení spekulantů nevrací ceny aktiv do rovnováhy ihned, ale mnohdy až s velkým zpožděním. Pohyby na trzích jsou často vyhroceny do extrému, z nějž vzápětí vzejde další extrém v opačném směru. Mnoho obchodníků se dnes pozastavuje nad tím, kam až se akciové indexy v USA společně s americkým dolarem vyšplhaly. A přestože se pravděpodobně nacházíme ve fázi největšího optimismu za poslední dekádu a ekonomické indikátory nepoukazují na blížící se zpomalení či recesi, poptávka po akciích může znenadání kdykoliv rychle ochabnout a obchodníci začnou hledat argumenty, proč se tak stalo – důvody se najdou vždy.

Pavel Šafařík
Sagefin.cz