Víkendář - Zamíří technologické hvězdy z USA do Číny?

Donald Trump sliboval, že si posvítí na víza, která ve Spojených státech dostávají zahraniční odborníci na moderní technologie. Robin Li, který stojí v čele společnosti Baidu, na to nedávno reagoval s tím, že „doufá v migraci talentovaných lidí, kteří již nejsou vítáni v USA, do Číny“. Tím by měli Číně pomoci v „získání důležitější role na poli globálních inovací“.

Robin Li by to neměl se svými nadějemi přehánět. Trumpovy názory se mohou změnit poté, co se setká se zástupci korporátního sektoru. A hlavně není pravděpodobné, že by Čína byla v dohledné době schopna přilákat technologický talent. Konkurenční boj, který o něj svádí řada zemí, vyhrají ty, ve kterých panuje kultura otevřenosti směrem k novým myšlenkám a novým lidem. Právě tato kultura pomáhala vytvářet americký technologický sektor dlouhé desítky let před Trumpem.

Na první pohled by se mohlo zdát, že by Čína měla být logickou destinací pro talentované technologické odborníky. Už roky tamní vláda poskytuje štědrou podporu čínským univerzitám a korporátnímu sektoru. Internetová populace je tam největší na světě, internetové obchody procházejí boomem, rozpočty na výzkum a vývoj se rychle zvyšují a v poslední době roste i počet lidí, kteří se do země vracejí poté, co vystudovali v zahraničí. Obrovským problémem ovšem zůstává vládní kontrola internetu.

Softwarové společnosti čelí v Číně řadě překážek, které jdou daleko za hranice toho, že jejich zaměstnanci se nemohou o pracovních pauzách dívat na videa na youtube. Přístup nemají ani k softwarovým knihovnám a řadě nástrojů. Například v roce 2013 Čína zablokovala webovou službu podporující vývoj softwaru Github. Programátoři tak musí tyto služby složitě nahrazovat či získávat jinou cestou. To zase ohrožuje bezpečnost.

Omezeno je například i používání stránek Google Scholar, které indexují výzkumné studie, knihy a další vědecké materiály a nabízejí je v jednoduchém přístupovém formátu. Pro vědce po celém světě jde o klíčový nástroj, ovšem v Číně je problém se k němu dostat. Její vědci jsou tak v pozici, kdy někdy doslova prosí vládu o to, aby restrikce uvolnila.

Dopad všech podobných omezení je znatelný. Vědci, kteří nejsou schopni držet krok s jinými zeměmi, začnou nutně zaostávat a to je jeden z důvodů, proč čínské univerzity nejsou schopny získat vědecké pracovníky ze zahraničí. Programátoři, kteří nemohou využívat potřebné internetové stránky a nástroje, skončí tak, že vytvářejí software, který je vhodný pouze pro čínský trh. A přesně k tomu dochází. Patrné je to například na sociální síti WeChat, které se opakovaně nedaří prosadit se i v jiných zemích.

Čínská vláda dala jasně najevo, že zahraniční technologické společnosti, které chtějí v zemi podnikat, budou muset udělat ústupky. Podle těchto společností by to ohrožovalo jejich bezpečnost, hodnotu značky a duševní vlastnictví. Pracovníci ze zahraničí mohou mít lehce pocit, že se od nich očekává něco podobného už proto, že Čína má dlouhodobou averzi k imigrantům.

Možná nejdůležitější je ovšem fakt, že pokud někdo odejde z USA, má na výběr dlouhou řadu jiných destinací včetně Indie či celé jihovýchodní Asie, kde je celkem 280 milionů uživatelů internetu. Přilákat technologické odborníky se snaží i Kanada a konkurence je v této oblasti ostrá po celém světě. Trumpova vláda i Čína by si tak měly uvědomit, že technologické odborníky musí přesvědčit, že jsou v jejich zemi vítáni. Trump se namísto toho snaží se jich zbavit.

Autorem je Adam Minter.

Zdroj: Bloomberg