Přišly centrální banky úplně o rozum? Začínají masivně nakupovat akcie!

Zprvu si i ti největší fanoušci intervencí centrálních bank na akciových trzích mysleli, že jde jen o krátkodobé opatření. Dnes už je ale všem jasné, že o chvilkové anomálii nemůže být ani řeč.

Z velkých centrálních bank jsou na akciovém trhu aktivní zejména Švýcarská národní banka (SNB) a Bank of Japan. Hodnota akciového portfolia SNB se v letošním třetím čtvrtletí podle výpočtů zpravodajské agentury Bloomberg proti předchozím třem měsícům zvýšila o jedno procento na 62,4 miliardy dolarů. SNB měla ke konci září podíl ve zhruba 2 500 amerických veřejně obchodovaných firmách, nejvýznamnější pozice držela v podnicích Apple, Microsoft a ExxonMobil.

Bank of Japan je dnes jedním z pěti největších podílníků v 81 společnostech zastoupených v indexu Nikkei 225 a je na cestě k tomu, aby se v průběhu příštího roku stala vůbec největším individuálním akcionářem v 55 firmách, mimo jiné ve výrobci fotoaparátů a zdravotnických přístrojů Olympus, producentovi průmyslových robotů Fanuc nebo výrobci zařízení pro testování polovodičových součástek Advantest. Minulý měsíc banka téměř zdvojnásobila roční objem akcií, jež skupuje prostřednictvím burzovně obchodovaných fondů (ETF), na šest bilionů jenů.

Utne akciový dýchánek drsná kocovina?

Nemusí ale zůstat jen u Švýcarské národní banky a Bank of Japan. Na začátku listopadu se k možnosti skupování akcií vyjádřila i guvernérka americké centrální banky Janet Yellenová. Fed sice v současnosti kvůli legislativním omezením akcie skupovat nesmí, podle Yellenové by ovšem možnost tohoto typu intervence byla silnou zbraní v rukou amerických centrálních bankéřů, jelikož ceny akcií jsou významným faktorem ovlivňujícím výdaje spotřebitelů i samotných společností.

Obchodníci se na pohledu na skupování akcií centrálními bankami nemohou shodnout. Jedni tvrdí, že jde o účinný stimulační nástroj, druzí ale upozorňují, že se nejedná o nic jiného než o vytváření fiktivní poptávky, která v konečném důsledku pouze přifukuje akciovou bublinu.

Kritici tohoto intervenčního kanálu navíc varují, že centrální banky svými zásahy na akciovém trhu prohlubují již tak obrovskou propast mezi superbohatými a zbytkem světa. Obecně totiž platí, že čím bohatší člověk je, tím více peněz má uloženo v akciích. A některé hlasy dokonce tvrdí, že se centrální banky negativně podepisují na efektivitě trhů, jelikož se nechovají jako klasičtí investoři reagující na kurzotvorné informace.

Platí sice, že ceny akcií dlouhodobě vždy rostou, bude-li je ale výše hnát výhradně nákupní šílenství centrálních bank, hrozí, že se brzy dočkáme událostí podobných těm z let 2000 a 2008. 

.  

 Velká rotace (opět) ve hře: Hurá do akcií a pryč z dluhopisů!