Porušení péče řádného hospodáře: Jak mohou členové orgánů a společnosti vypořádat újmu?

Právní úprava obchodních korporací, kterým je určité podnikatelské riziko vlastní, sice přináší členovi orgánu určitou obranu, pokud prokáže, že při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládal, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace, nicméně ani zde nelze mnohdy dopředu říct, jak by dané jednání člena orgánu posoudil soud. Zákon o obchodních korporacích tak přináší další možnost, jak s újmou, kterou člen orgánu porušením péče řádného hospodáře způsobil, naložit, a to uzavření smlouvy o vypořádání újmy mezi členem orgánu a obchodní korporací.

Předně je třeba zdůraznit, že odpovědnost člena orgánu není možné omezit dopředu. Pouze v okamžiku, kdy ze sporného jednání člena orgánu vznikne újma, je možné zvážit, zda povinnost člena orgánu k její úhradě nemodifikovat či mu ji úplně neprominout. Tato možnost není výhodná pouze pro daného člena orgánu, ale mohou ji využít i ostatní členové orgánu, především statutárního, když jsou - sami vázáni povinností péče řádného hospodáře - postaveni před mnohdy nelehkou otázku, zda po jiném členu orgánu újmu vymáhat či nikoli. Dohoda s daným členem orgánu se může ukázat jako optimální řešení.

Možnost uzavřít smlouvu o vypořádání újmy obsahuje § 53 odst. 3 a 4 zákona o obchodních korporacích. Smlouva o vypořádání újmy vyžaduje souhlas valné hromady, a to kvalifikovanou dvoutřetinovou většinou. Dotčený člen orgánu, je-li zároveň společníkem, na valné hromadě nevykonává hlasovací právo. Jako každé rozhodnutí valné hromady i rozhodnutí o souhlasu s uzavřením smlouvy o vypořádání újmy může být napadeno u soudu. Prohlásí-li soud takové rozhodnutí valné hromady za neplatné, je dle zákona zneplatněna i samotná smlouva o vypořádání újmy.

V prvních měsících účinnosti zákona o obchodních korporacích bylo sporné, zda je na základě této právní úpravy možné povinnost k náhradě újmy pouze smluvně upravit, či i zcela prominout. Nakonec převládly argumenty připouštějící i možnost úplného prominutí újmy.

Co vše tedy může být obsahem dohody o vypořádání? Bude samozřejmě záležet na konkrétních okolnostech případu, nicméně obecně připadá v úvahu nastavení splátkového kalendáře, snížení odměny, částečné prominutí újmy anebo právě její úplné prominutí.

Vzhledem ke skutečnosti, že mnohdy nebude jisté, v jaké výši újma vlastně vznikla, může být součástí smlouvy o jejím vypořádání rovněž dohoda o narovnání mezi členem orgánu a obchodní korporací.

Při sjednávání smlouvy o vypořádání však členové statutárního orgánu, kteří ji za obchodní korporaci budou uzavírat, nesmí zapomínat, že jsou stále sami vázáni povinností péče řádného hospodáře. Uzavření takové smlouvy budou muset být schopni obhájit. To bude možné především v případě, že dotčený člen orgánu, s nímž má být smlouva o vypořádání újmy uzavřena, je pro obchodní korporaci nepostradatelný, a je tak v zájmu samotné obchodní korporace, aby vzájemné vztahy mezi ní a takovým členem orgánu, plynoucí z jeho povinnosti k náhradě újmy za porušení péče řádného hospodáře vůči ní, byly i bez zdlouhavého soudního řízení vypořádány.

Autor: Jana Guričová

Dále na podobné téma