Analýza dopadu amerických prezidentských voleb na ekonomiku USA a finanční trhy

Od amerických prezidentských voleb nás dělí čtrnáct dní. Máme za sebou tři předvolební debaty, které částečně ukázaly, jakým směrem se který z kandidátů chce v případě svého zvolení vydat. I přes to, že předvolební průzkumy favorizují Hillary Clintonovou před Donaldem Trumpem, pojďme se podívat, jaké by byly případné ekonomické a tržní dopady, pokud by ten který kandidát po svém zvolení plnil své předvolební sliby.

Nový prezident změní daňový systém 

První oblastí, kterou bych rád zmínil, je daňový systém. Hlavním bodem programu Hillary Clintonové v této oblasti je omezit možnost amerických firem platit daně mimo USA. Toto opatření by mělo za následek vyšší daňové zatížení amerických nadnárodních korporací. Na druhou stranu by Clintonová chtěla snížit daňové zatížení malých a středních podniků. Z tržního pohledu je to spíše negativní pro velké americké korporace, a naopak by mohlo podpořit menší společnosti. Navrhovaná opatření prezidentské kandidátky v této oblasti by měla být rozpočtově pozitivní.

Donald Trump má svým způsobem obdobný plán jako Clintonová, co se týká placení daní americkými korporacemi mimo USA. Nabízí však výrazné snížení korporátní daně a možnost repatriace zisků do USA za zvýhodněných podmínek. Jeho plán by měl být pro korporátní zisky pozitivní, a tudíž i pro akcie amerických společností. Plánuje také zjednodušit daňový systém pro menší podnikatele. V neposlední řadě chce zjednodušit současné progresivní zdanění (ze 7 stupňů na 3) a snížit nejvyšší daňovou sazbu. Všechna tato opatření jsou fiskálně expanzivní, a tudíž by měla mít pozitivní efekt na výkonnost americké ekonomiky. Háček je v tom, že neříká, čím by chtěl nahradit vypadlé daňové příjmy, a proto by při realizaci jeho plánu mohlo dojít k výraznému zvýšení zadlužení USA.

Další oblastí je infrastruktura, do níž chtějí investovat oba kandidáti s tím, že i v této otázce je Clintonová detailnější. V obou případech by mělo jít o investice do infrastruktury, která je v současné době výrazně podinvestovaná a mohla by v budoucnu zatěžovat růst americké ekonomiky. Clintonová by na tento účel vynaložila v příštích 5 letech 275 miliard dolarů, což by mělo vytvořit nová pracovní místa a podpořit růst ekonomiky. Investice by chtěla financovat z vyššího výběru daní. Trump neuvedl přesnou částku, kterou by chtěl do infrastruktury investovat, pouze na jednom z mítinků řekl, že bude investovat dvakrát tolik co Clintonová. To by samozřejmě mělo také vyšší efekt na ekonomický růst, ale opět, jak je u Trumpa zvykem, neřekl, kde na to chce vzít peníze. Obecně by v této otázce mělo být vítězství obou pozitivní pro trhy.

Nová zahraniční politika 

Zahraniční politika je tématem, kde se názory politiků výrazněji rozcházejí. Clintonová chce utužovat vztahy v rámci NATO a vztahy s Evropou. Vymezuje se vůči Rusku a Islámskému státu. Oproti tomu Trump chce protekcionismus (Amerika na prvním místě), čehož chce dosáhnout přehodnocením mezinárodních obchodních dohod. Kromě toho chce užší vztahy s Ruskem. Clintonová by měla pokračovat v současné vládní politice, a tudíž mít minimální dopad na trhy, oproti tomu případné vítězství Trumpa by v zahraniční politice znamenalo výrazné otočení kormidlem.

Pozitivní dopad by to mohlo mít na ruské akcie a také na akcie amerických společností s převážnou působností na americké půdě. Oproti tomu by mohla tato politika poškodit vztahy se současnými partnery USA, a tím negativně dopadnout na nadnárodní společnosti. V posledních měsících zejména mexické peso reaguje na vývoj průzkumu volebních preferencí. V případě vítězství Trumpa by pravděpodobně došlo k jeho výraznému propadu. Pokud by vyhrála Clintonová, peso by pravděpodobně mírně posílilo, ale vzhledem k tomu, že jí průzkumy nyní výrazně favorizují, je již její vítězství v kurzu silně zaceněno.

Imigrace a zdravotnictví v USA s novými pravidly 

Imigrační politika je v USA již dlouho horkým tématem. Clintonová chce legalizovat současné ilegální uprchlíky působící na území USA, zároveň chce ale zvýšit minimální mzdu, což by mohlo snížit marže některých společností. Trump chce imigranty pozavírat a posléze poslat zpět do zemí, odkud přišli. Trumpova politika by mohla snížit krátkodobě nezaměstnanost, ale zároveň by mohla mít negativní dopad na pracovní místa, která jsou prakticky neobsaditelná americkými občany.

Současný prezident Obama výrazně změnil americký systém zdravotního pojištění a Hillary Clintonová chce v tomto konání dále pokračovat. I přes to, že politika bude pokračovat v současném směru, jsou zde oblasti, které Clintonová dlouhodobě akcentuje. Hlavními z nich jsou cenová politika zdravotnických firem a dostupnost lékařské péče a kvalitních léčiv široké veřejnosti. Situaci chce řešit regulací cen a zvýšením konkurence. V předchozích letech se akciím farmaceutických společností spíše dařilo, ale předvolební průzkumy signalizující zvyšující se náskok Clintonové vzaly těmto akciím vítr z plachet. Dle našich analytiků je však již v cenách těchto akcií vítězství Clintonové zaceněné, a proto by případné poklesy po jejím vítezství viděli jako příležitost k navýšení pozic v tomto sektoru.

Další otázkou je možné snížení věku pro nárok státem financované zdravotní péče ze současných 65 let na 55 let. Výdaje na zdravotnictví však již dnes ukusují velkou část amerického rozpočtu a toto snížení by jej ještě výrazně zatížilo. Zde by již pravděpodobně nestačily vyšší daňové příjmy a muselo by se sáhnout jinam. Clintonová by mohla chtít větší participaci soukromého sektoru – zdravotních pojišťoven. Naopak Trump by chtěl zrušit tzv. Obamacare, která zavedla povinnost platby zdravotního pojištění v USA, ale také zvýšila přístup občanů (hlavně těch z nižších vrstev společnosti) ke zdravotní péči.

Vyšší vrstvy však musí platit toto pojištění také, i přes to, že využívají soukromé zdravotnictví, které toto pojištění nepokrývá. „Obamacare“ snížila zátěž státního rozpočtu, ale zvýšila zátěž soukromých zdravotních pojišťoven. Trumpovo zvolení by se tedy mohlo pozitivně projevit na akciích těchto pojišťoven. Také Trump chce zvýšit konkurenci ve farmaceutickém průmyslu, takže přestože by pravděpodobně farmaceutické akcie na jeho zvolení reagovaly pozitivně, ve střednědobém horizontu by mohl být dopad na tyto společnosti podobný jako při zvolení Clintonové.

Celkově je program Hillary Clintonové v duchu současné politiky USA, i když jeho rozměr je více sociální. Snaha o zvýšení rovnosti ve společnosti a přenesení části vládních nákladů na soukromé subjekty a bohatší vrstvy je zřejmá. I přes to, že kampaň Hillary je lehce doleva, a tudíž ne zcela pozitivní pro trhy, neočekávám výraznou tržní reakci na výsledky voleb v případě jejího vítězství. Naopak program Donalda Trumpa je plný zvyšování nezávislosti soukromého vlastnictví na státu a podpory značky „Made in USA“. Většina bodů jeho programu by tedy měla být pozitivní pro americké akcie. Problém je v tom, že prohlášení Donalda Trumpa jsou mnohdy dosti neurčitá a hodně populistická bez jasné vize, kde by na své sliby bral finanční prostředky. To by pravděpodobně po jeho případném zvolení přineslo na trhy nejistotu, která by vedla k poklesu akcií. Domnívám se však, že by se v krátké době trhy uklidnily, vstřebaly zvolení Donalda Trampa prezidentem a vymazaly své ztráty.

Petr Kubec

Pozice: portfolio manažer

Petr Kubec působí jako portfolio manažer ČSOB Asset Management od roku 2007. Před tím působil od roku 1999 v Komerční bance, kde pracoval jako analytik finančních trhů a později jako portfolio manažer. Je CFA Level 3 kandidát. Je zodpovědný za správu smíšených portfolií a fondů fondů s globální investiční strategií.

Zajímáte se o fondy ČSOB Asset Management? Více informací ZDE