Akciím se daří, když v Bílém domě sedí demokrat

8. listopad, termín amerických prezidentských voleb, se kvapně blíží. Volební kampaň se bohužel vede zejména v rovině osobních útoků a vyostřené rétoriky, což často odpoutává pozornost od politických a ekonomických témat, která by přitom v každé normální politické kultuře měla hrát prim. Ostrá konfrontace se očekává i v poslední předvolební debatě, která se odehraje ve čtvrtek brzo ráno středoevropského času.

Obecně se dá říct, že demokratická kandidátka Hillary Clintonová by asi do značné míry pokračovala v politice současného prezidenta Baracka Obamy. Na druhou stranu záměry realitního magnáta a kandidáta republikánů Donalda Trumpa jsou nejasné. A to nejen proto, že na ně ve veřejném prostoru nezbývá kvůli nedávno uniklým kompromitujícím materiálům na jeho osobu a nařčením ze sexuálního obtěžování moc místa, ale i kvůli němu samotnému.

Názory totiž poměrně často mění a není tak jasné, co jsou ještě jeho opravdové plány, a co je už snaha zalíbit se davu. V poslední debatě se třeba také ukázalo, že nemá se svým kandidátem na viceprezidenta „synchronizovanou“ zahraniční politiku.

Něco o tom, jaký vliv by mělo prezidentství demokratického nebo republikánského kandidáta na trhy, by snad i přes relativní nezájem médií o tuto problematiku a zmatečný charakter Trumpova programu mohla naznačit historická data. K takové analýze se odhodlala investiční společnost Fidelity International.

Anualizovaný výnos indexu S&P 500 podle funkčních období amerických prezidentů


Zdroj: Fidelity International

Ta zjistila, že od roku 1929 nejvýznamnějšímu americkému akciovému indexu S&P 500 více svědčily spíše demokratické administrativy. V průměru si pod jedním demokratickým prezidentem index přišel na zisk 14,7 %, zatímco když v Bílém domě seděl republikán, index průměrně připsal jen 5,4 %. Zároveň během ani jedné demokratické administrativy nedošlo k propadu indexu, zatímco republikánům se to stalo hned dvakrát – za prezidentování Herberta Hoovera a za George W. Bushe. Co se růstu reálného HDP týče, demokratické hlavy státu si také vedly o něco lépe a trávily méně času v recesi.

Mají republikáni jen smůlu?

Široce rozšířená představa o tom, že republikáni se svými nízkými daněmi a podporou deregulace jsou více „business-friendly“ tak získává trhliny, jestliže se S&P 500 dařilo spíše pod sociálněji založenými demokratickými administrativami.

Je však nutné podotknout, že republikáni měli historicky do určitě míry smůlu. Prezident Herbert Hoover „schytal“ jen pár měsíců po svém nástupu do funkce Černé úterý a začátek Velké hospodářské krize. Že republikáni o rok později protlačili vysoká cla a zadusili tak růst i ve zbytku světa však už je čistě jejich vina.

Richard Nixon, za jehož vlády rostl index S&P 500 minimálně, se zase potýkal s válkou ve Vietnamu a hospodářskou stagnací způsobenou zvýšením kompetitivnosti Evropy díky už dokončené poválečné rekonstrukci a devalvaci tamních měn.

George W. Bush „schytal“ nákladnou globální válku proti terorismu a počátek hypoteční krize. Ta byla částečně způsobena divokou finanční deregulací v průběhu prezidentování demokrata Billa Clintona. Musí se však připomenout, že tento trend započal ještě před ním už za republikána Ronalda Reagana.

Do jaké míry za menší růst indexu mohla politika republikánských administrativ, nebo jestli měli prostě smůlu, ať si každý čtenář rozhodne sám. V příštích dnech Vám přineseme analýzy společnosti Fidelity International věnující se potencionálním dopadům prezidentování Trumpa či Clintonové na různá odvětví americké ekonomiky.