Výrobci zdražují jen velmi opatrně

Výrobci stále nechtějí volání po zvyšování cen na českém trhu vyslyšet. A většinou vlastně ani nemohou, když vezmeme jejich postavení na domácím i zahraničním trhu, kde vystupují často jako subdodavatelé či dodavatelé vázaní pevnými cenami na silně konkurenčních trzích. I když se evropské ekonomiky dostávají stále do solidnější kondice, na postavení výrobců jako tvůrců cen se toho až na výjimky příliš nemění. Nakonec tlak na růst cen tlumí dlouhodobě levnější energie, které do čísel promluvily i v září.

Znovu to potvrdil i vývoj cen v průmyslu v září. Ceny se sice meziměsíčně zvýšily o tři desetiny procenta, nicméně tento růst šel na vrub promítnutí dražší ropy do cen pohonných hmot v rafinériích. Něco málo k růstu přidal i potravinářský průmysl, nicméně ceny potravinářské produkce jsou stále pod loňskou úrovní.

Postupně zvyšovat ceny si dovoluje jen několik málo průmyslových oborů, mezi něž patří výrobci motorových vozidel, kteří však sice zvyšují ceny finální produkce, na druhou stranu však zase zlevňují autodílny. Výše jsou ceny některých stavebních matriálů, vybraných elektrosoučástek, kovových výrobků, skla, oděvů atp. Na druhé straně výrazně levnější jsou suroviny jako plyn, uhlí, železo, chemické produkty… Něco přes polovinu průmyslových oborů svoji produkci i tak nadále zlevňuje.

Od průmyslu se tak inflace ČNB nejspíše ještě dlouhou dobu nedočká, stejně jako od impulsu, který by mohly přinést ceny zemědělských komodit. Spoléhat tak může nadále jen na služby pro domácnosti, které ostatně i v rámci inflace vykazují rostoucí trend.

Když se však podíváme přímo na jednotlivé typy služeb (za celou ekonomiku, nikoliv jen ty, které obsluhují domácnosti), tak ovšem ani zde není vidět nějaký plošný či silný pro-inflační trend. Meziroční růst 0,3 %, spojený především s poštovními službami. Nicméně i tak se dá říct, že dvě třetiny oborů v rámci služeb si už na zvýšení cen troufly. A vzhledem k tomu, že se povětšinou tyto služby nedají dovézt ze zahraničí, tak jejich ceny porostou i nadále. Zvláště v případě těch, které mají v současné době stále silnější pozici – ať už jde o realitní kanceláře (boom trhu nemovitostí) nebo pracovní agentury (řešící absolutní nedostatek nových zaměstnanců pro průmysl).

Vzhledem k tomu, že podíl mzdových nákladů je obvykle vyšší než v jiných odvětvích, lze očekávat, že tlak na růst mezd se brzy odrazí i na cenách zde. Takže předpokládat, že inflaci nakonec přinese právě tato část ekonomiky, nemusí být vůbec liché.

Otázkou je, jak rychle k tomu dojde. Přece jen ČNB po dvouprocentní inflaci – na rozdíl od spotřebitelů – touží už řadu let a stále marně.