Ruský prezident Putin se přidal k volání po dražší ropě

Cena ropy Brent včera vystoupala na svá letošní maxima nad 53 USD/barel. Ta se přitom nachází takřka o 100 % výše, než lednové dno (27,10 USD/barel). Za růstem stojí komentáře ruského prezidenta Putina, který se připojil k výzvě “ke zmrazení či dokonce omezení” produkce ropy.

Ponechme stranou, že Rusko asi produkuje nejvíce ropy od rozpadu SSSR a že jeho hlavní obavou prý je zejména budoucí stabilita trhu, která by mohla být ohrožena nedostatečnými produkčními kapacitami, jež by mohly být následkem současných nízkých cen. Raději podnikněme bleskový výlet do minulosti, kdy k podobným dohodám rovněž docházelo a zdaleka ne vždy vedly ke kýženému výsledku.
V této souvislosti přicházejí na mysl zejména epizody z března 1998 a 1999 a prosince 2001, kdy se v důsledku nízkých cen zástupci Ruska a OPECu rovněž shodli na omezení těžby. Rusko nicméně dle dostupných dat přistoupilo k naplnění dohod vždy dosti vlažně a produkci buď nesnížilo, nebo dokonce mírně navyšovalo.Kolem této historické teze však panuje značná nejistota. Data o produkci a spotřebě ropy ve světě jsou zpravidla odhady, se kterými se navíc v řadě případů zachází jako se “státním tajemstvím”. Čímž se vlastně dostáváme k jádru pudla, kterým je v tomto případě důvěryhodnost podobných prohlášení a prokazatelnost dodržování dohod obecně.
Dle agentury Bloomberg očekává 18 z 32 oslovených analytiků pokles cen ropy WTI, což rozhodně nenaznačuje, že by tržní očekávání ohledně dohod producentů byla jednoznačná. Poslední dění je proto stále možné vykládat i tím způsobem, že se hlavní producenti semkli ke společné akci (slovní intervenci) v obavách z možného poklesu cen ropy v důsledku krátkodobě až střednědobě nepříznivých fundamentů. Uvidíme, zda se Saúdské Arábii, Rusku a spol. podaří trhy přesvědčit, že tentokrát to se svými závazky myslí vážně. Ačkoliv závěry z Alžíru jsou významným krokem, tak riziko selhání zůstává vysoké.

Petr Báča, analytik ČSOB