Vezmou nám nakonec stroje práci?

Největší obavy ze všech ekonomických otázek dneška budí tato: Vezmou nám roboti naše pracovní místa?

Tato noční můra má několik rovin. V té nejextrémnější verzi dojde automatizace tak daleko, že lidé nebudou ve výrobě už potřeba. Nahradí je stroje podobně, jako auta nahradila koně. Méně apokalyptický scénář hovoří o tom, že automatizace bude prospívat vzdělaným a chytrým lidem, ti ostatní budou čelit poklesu mezd. V obou případech by došlo ke zchudnutí velké části lidstva.

Robotická revoluce dosud nenastala. Pokud by tomu tak bylo, zaznamenali bychom velký růst produktivity a vyšší nezaměstnanost. Několik studií hovoří o tom, že firmy nahrazují lidskou práci stroji, ale přesvědčivé důkazy o tom, že tento proces probíhá plošně, zatím neexistují. Jde tedy spíše o dlouhodobé obavy a já sám nejsem schopen říci, zda budou někdy stroje tak dokonalé, že lidé kvůli nim ztratí své pracovní pozice. Vím však, že argument, který se často používá proti uvedeným možnostem, stojí na vratkých nohou.

Jde o tvrzení, že lidé nebyli nahrazeni nikdy v minulosti, a tudíž k tomu nemůže dojít ani v budoucnu. Takové úvahy se objevují dosti často. V této souvislosti bývají zmiňováni zaměstnanci textilek na počátku devatenáctého století, kteří se obávali, že jim nové technologie vezmou jejich pracovní místa. Z dnešního pohledu se jejich obavy zdají být směšné. Došlo totiž k tomu, že díky technologiím si lidé mohli najít lépe placená místa, na kterých se používají nové stroje a zařízení.

John Lewis z Bank of England argumentuje podobně, když tvrdí, že nové technologie a lidská práce se obvykle doplňují namísto toho, aby si konkurovaly. Vyvstává zde ovšem jeden problém: Podobné předpoklady jsou správné, náhle se ale vše změní a ony už neplatí. Nejjasnějším příkladem je samotná průmyslová revoluce. Před ní bylo bohatství průměrného člověka v podstatě neměnné. Takový ekonom z roku 1780 by ohrnoval nos nad řečmi o technologickém pokroku a poukazoval by na to, že v minulosti takové technologie nikdy neumožnily únik z chudoby. Proč by to tedy mělo najednou být jinak? Jenže tehdejší nové technologie byly kvalitativně rozdílné od těch předchozích a výsledkem byl skutečně prudký růst bohatství.

Současné technologie by mohly mít podobný důsledek. Není žádný ekonomický zákon, kvůli kterému by se měly technologie a lidská práce vždy jen doplňovat. Pokud míra substituce mezi kapitálem a prací skutečně poroste, podíl mezd na celkových příjmech bude klesat. Budoucnost nemusí vypadat tak jako minulost, i když doposud stroje lidi v jejich práci nikdy plně nenahrazovaly. Jenže tentokrát to může být jinak.

Autorem je ekonom Noah Smith.

Zdroj: Bloomberg