Evropské aktivně spravované akciové fondy zaostávají za benchmarky. Do těch amerických zase nechtějí investovat jejich vlastní manažeři

Studie společnosti S&P Dow Jones Indices, která spravuje dva nejvýznamnější americké akciové indexy S&P 500 a Dow Jones Industrial Average, přinesla nelichotivé zprávy o výkonech aktivně spravovaných akciových fondů.

Výzkum se soustředil na evropské fondy, které jsou denominované v eurech, librách a dalších evropských měnách a porovnával jejich výkon s benchmarkovými ukazateli, jako S&P Europe 350, S&P Germany BMI, nebo S&P United Kingdom BMI a dalšími lokálními indexy. Výkonnost fondů byla posuzována za jednoleté, tříleté, pětileté a desetileté období.

Výsledky ukázaly, že pokud se podíváme na výkonnost za posledních pět let, 86 % aktivně spravovaných akciových fondů za benchmarky zaostává, tedy zhruba každý pátý. Naprosto katastrofální výsledek zaznamenaly nizozemské fondy, z nichž za posledních pět let benchmarky nepředběhl ani jeden. Zajímavým zjištěním je také to, že čím delší období se měří, tím hůře si zpravidla fondy vedou.

Aby toho nebylo pro akciové fondy málo, s dalším negativně vyznívajícím výzkumem o podílových fondech přišel nedělní článek ve Financial Times. Podle deníkem objednaného výzkumu, který se však, nutno podotknout, týkal Spojených států, zhruba polovina všech portfolio manažerů se neodvažuje do svých vlastních fondů investovat.

Slabé výsledky aktivně zpravovaných fondů a skepticismus amerických manažerů vůči jejich vlastním produktům rozhodně nedělají fondům dobré jméno a vedou k otázkám, zda jsou vysoké poplatky za tyto produkty oprávněné.

Podle serveru Financial Times výsledky studií nahrávají levnějším pasivním fondům, jež sledují výkon indexů, a takzvaným ETF produktům (exchange traded funds). Trh s těmito instrumenty se za poslední dekádu šestinásobně zvětšil objem.