Dluh je silná droga. Jako detox zafunguje deflace
Zastánci drahých kovů jako bezpečného přístavu mají při upozorňování na další nafouknutou bublinu na finančních trzích zřejmě pravdu. V jedné věci se ale možná šeredně mýlí. Namísto hyperinflace se totiž můžeme dočkat jevu opačného, tedy dlouhotrvající deflace, která je jediným lékem na drogu jménem vysoké dluhy.
Podle Harryho Denta z webu Economy and Markets mají pravdu ekonomové vyznávající takzvanou rakouskou školu, jako je například Lacy Hunt. Podle nich jedinou cestou ke snížení zadlužení ekonomiky a finančních trhů je deflace.
Jde o neoblíbený způsob a Dent jej přirovnává k detoxikaci, kterou musí podstoupit drogově závislý člověk, pokud se chce vyléčit. "Detox" ale není jednoduchý, dluhy jsou silná droga, o to více v současnosti definované obrovskou bublinou na kreditních trzích. Právě deflace je oním "detoxem", který musí ekonomika podstoupit.
Dent na toto téma uvádí zajímavý graf. Jde o rychlost oběhu peněz, která se vyvíjí v dlouhodobých cyklech. Průměr se pohybuje někde kolem hodnoty 1,74 v době "normálu", vzhledem k cyklické povaze je však ve skutečnosti většinou mimo tuto hodnotu, protože rychlost oběhu peněz se mění podle toho, v jaké fázi je ekonomika.
Když rychlost oběhu peněz roste, podle Lacyho to znamená, že podniky, spotřebitelé a také vlády realizují produktivní investice do nových kapacit, které pomáhají zvyšovat zisky, mzdy a podobně. Toto období je pro všechny výhodné.
Když ale rychlost oběhu peněz začne klesat, podobně jako tomu bylo po letech 1918 nebo 1997, znamená to, že investice jsou realizovány především s cílem spekulativního zisku a nevytvářejí dodatečné výrobní kapacity ani příjmy (podobně jako dnes, kdy peníze firem směřují zejména na zpětné odkupy akcií, fúze a akvizice a tak dále). Zároveň to ukazuje na rostoucí bublinu v ekonomice.
Když křivka začne klesat pod průměrnou hodnotu, ekonomice hrozí společně se snižováním zadlužení také deflace, což je aktuálně cítit od roku 2008. Dnes je akorát toto prostředí výrazně ovlivňováno kvantitativním uvolňováním, tedy "tištěním peněz".
"Přestože ekonomika dostává stimuly de facto 'za nic', rychlost oběhu peněz stále klesá. Proto nevidíme žádnou inflaci nebo snad hyperinflaci. A nedočkáme se jich ani v budoucnu. Jediné, čeho se v nejbližších letech můžeme dočkat, je deflace," uzavírá Dent.
Výběr deseti nejlepších článků a videí na Investičním webu za uplynulý týden.
5 akcií, které musíte koupit. Jen počkejte na lepší ceny Někdy může být i nákup akcií velice dobré společnosti špatnou investicí, a sice tehdy, když ..
. SLEDOVALI JSME ŽIVĚ: Jak se daří dolarovým milionářům a jaké investice se mezi bohatými těší největší oblibě Poradenská společnost Capgemini ve středu představila výroční zprávu o světovém bohatství (World Wealth Report 2016). ...
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Štěpán Křeček, BHS
Tři měsíce v řadě klesají ceny potravin v České republice nejrychleji ze všech zemí Evropské unie
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz