Za neplnění zákonných povinností souvisejících s vyplněním a podáním kontrolního hlášení může být plátcům
DPH udělena
vysoká pokuta. Novela
zákona o DPH, kterou
Senát schválil 14. července 2016, však
sankce zmírní.
Kontrolní hlášení je pro
plátce DPH daňovou novinkou
roku 2016. Přestože zvyšuje firemní administrativu, pro podnikatelské prostředí je příznivějším prostředkem pro efektivnější výběr
DPH než případné zvýšení daňových
sazeb. Všichni
plátci DPH musí vyplňování kontrolního hlášení věnovat velkou pozornost, neboť jim za neplnění povinností s ním souvisejících hrozí
vysoké pokuty. Finanční úřady jsou povinny tyto pokuty ukládat a jejich úhradu následně po plátcích
DPH vymáhat. „Novela
zákona o DPH některé
sankce související s kontrolním hlášením zmírňuje, neboť umožňuje plátcům
DPH požádat o jejich prominutí či snížení,“ vysvětluje Pavla Hadrabová ze společnosti Mazars.
Výše pokut u kontrolního hlášení
Nepodání kontrolního hlášení ve stanovené lhůtě je ze
zákona sankciováno. Pokud je kontrolní hlášení podáno po lhůtě, aniž by byl
plátce DPH k jeho podání vyzván, finanční úřad vyměří pokutu ve výši 1 000
Kč. Pokud je kontrolní hlášení podáno na základě výzvy finančního úřadu, pokuta činí 10 000
Kč. Při nepodání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě na základě výzvy finančního úřadu je udělena pokuta ve výši 50 000
Kč. Pokud má finanční úřad pochybnosti o údajích uvedených v kontrolním hlášení, vydá výzvu a požaduje vysvětlení nebo doplnění údajů. Pokud plátce na tuto výzvu ve lhůtě nezareaguje, finanční úřad vyměří pokutu ve výši 30 000
Kč. Nejvyšší pokutu dostane od finančního úřadu ten, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu
daní např. tím, že dlouhodobě nepodává kontrolní hlášení nebo nereaguje na výzvy s ním spojené. Pokuta se v tomto případě může vyšplhat až na 500 000
Kč. „Novinkou, kterou novela
zákona o DPH přináší, je benevolence při udělování tisícikorunových pokut za pozdní podání kontrolního hlášení. Pokud
plátce DPH pochybí v této věci pouze jednou za kalendářní
rok, finanční úřad mu pokutu nevyměří. Za druhé a další pozdní podání kontrolního hlášení ale bude standardně sankcionován,“ doplňuje Pavla Hadrabová ze společnosti Mazars.
Podání žádosti o prominutí pokuty
Pokuty spojené s neplněním povinností vztahujících se ke kontrolnímu hlášení jsou vnímány jako neúměrně
vysoké. I v této věci vyšla
státní správa plátcům
DPH vstříc a umožní jejich zmínění. Novela
zákona o DPH umožní finančním úřadům uloženou pokutu zcela nebo zčásti prominout, pokud k nepodání kontrolního hlášení dojde z důvodů, které finanční úřad zhodnotí jako ospravedlnitelné. Při rozhodování o prominutí pokuty nejsou finanční úřady vázány návrhem
plátce DPH. Není proto možno jasně říct, které důvody budou akceptovány jako ospravedlnitelné. Žádost o prominutí nebo snížení uložené pokuty bude nutné podat nejpozději do tří měsíců ode dne nabytí právní moci platebního výměru. Zákonnou tříměsíční lhůtu není možné prodloužit, proto je nutné případnou žádost o prominutí pokuty podat včas.
Pokuta se bude platit až po projednání žádosti
Podání žádosti o prominutí pokuty bude mít odkladný účinek pro vykonatelnost platebního výměru.
Plátci DPH, kteří si podají žádost o prominutí pokuty, mohou s platbou pokuty počkat až do rozhodnutí finančního úřadu. Pokud nedojde k prominutí pokuty v plném rozsahu, bude ji nutné zaplatit v plné nebo snížené výši (v závislosti na rozhodnutí finančního úřadu). „Na prominutí či snížení pokuty nebude mít
plátce DPH automatický nárok, situace se bude posuzovat individuálně. Pro poctivé
plátce DPH však institut prominutí znamená naději, že kvůli jednomu prohřešku nebudou platit desetitisícové pokuty,“ dodává Pavla Hadrabová ze společnosti Mazars.
Prodloužení lhůty na reakci
Příznivou novinkou, kterou novela
zákona o DPH přinese, je i prodloužení lhůty pro reakci na výzvu finančního úřadu týkající se podaného kontrolního hlášení.
Lhůta se prodlužuje z pěti kalendářních dní na pět pracovních dní. Finanční úřady vyzývají k prověření a doplnění údajů např. v případě, že nesouhlasí údaje o stejné
obchodní transakci uvedené v kontrolních hlášeních dodavatele a odběratele. Díky prodloužení lhůty získají plátci čas navíc, neboť se víkendy a
svátky nebudou do běhu lhůty započítávat.