Akciím světových bank se nedaří. Investoři se ptají, budou banky muset navyšovat kapitál?

Akcionářům největších světových bank se následující statistiky nebudou číst dobře. Jak totiž zjistil deník The Wall Street Journal ze statistik společnosti FactSet, dvacítka největších bank světa od začátku ledna 2016 odepsala na tržní hodnotě 465 miliard amerických dolarů. To je čtvrtina ceny akcií, s níž banky vstupovaly do tohoto roku. Z přehledu dvacítky největších světových bank dokázala v tomto roce zhodnotit své akcie jen americká Wells Fargo.

Skupina zkoumaných bank zahrnovala JP Morgan Chase & Co, Wells Fargo & Co., Bank of America Corp., Citigroup Inc., Goldman Sachs Group, Morgan Stanley, Royal Bank of Scotland PLC, HSBC Holdings, Barclays PLC, Standard Chartered PLC, UBS Group AG, Credit Suisse Group AG, BNP Paribas SA, Credit Agricole SA, Société Générale SA, UniCredit SpA, Deutsche Bank AG, Banco Santander SA, Industrial and Commercial Bank of China Ltd. a Mitsubishi UFJ Financial Group Inc.

Akcie bank ztrácejí, nemůže za to jen brexit

WSJ uvádí, že z tržní hodnoty akcií, uváděných v amerických dolarech, nejvíce ztratila italská UniCredit Bank, když během roku odepsala téměř dvě třetiny ceny. Za ní následují peněžní domy Royal Bank of Scotland, jenž ztratil na propadu cen akcií 56 %, Credit Suisse, Deutsche Bank a Barclays, které shodně odepsaly 50 % z původní ceny akcií. Podle amerického deníku fakt, že se akcie bank prodávají za méně než polovinu jejich tržní hodnoty, vyvolává na trhu stále větší starosti.

Deutsche Bank, která je v USA silným hráčem na burze v New Yorku, má nyní tržní kapitalizaci nižší než SunTrust Banks Inc., která je regionální bankou s těžištěm svého podnikání na jihovýchodě USA. A společná tržní hodnota peněžních domů UniCredit, Deutsche Bank a Credit Suisse nedosahuje hodnoty amerického finančního kolosu Goldman Sachs, a to i přesto, že tržní hodnota akcií banky šla letos dolů o 20 %.

Ti, kdo připisují hlavní vinu ztráty hodnoty akcií bankovních domů jen brexitu, se ovšem podle deníku WSJ dopouštějí chyby. „Jen brexit totiž není na vině poklesu tržní hodnoty bankovních akcií,“ konstatuje WSJ. A to i přesto, že akcie peněžních domů prudce klesly právě po oznámení výsledků veřejného hlasování o setrvání Velké Británie v Evropské unii. Podle deníku je ale k tomu nutné ještě připočíst další faktory, mezi které rozhodně patří potíže čínské ekonomiky a jejího růstu, pohyby amerických úrokových sazeb a vývoj ceny ropy na trzích.

Budou banky navyšovat kapitál?

WSJ se také zamýšlel nad tím, jak banky budou k problému s poklesem tržní hodnoty akcií přistupovat. Objevuje se totiž požadavek na navýšení kapitálu bank, který ovšem podle WSJ většina institucí odmítla. „I přes negativní vývoj na kapitálových trzích, mnohé banky říkají, že navýšit kapitál nepotřebují,“ uvedl WSJ. A vzal si za důkaz i výsledky posledních zátěžových testů v USA, po kterých tamní centrální banka, FED, konstatovala, že velké americké banky mohou přečkat mimořádně špatné časy na trzích.

Podle WSJ ale může fakt, že se některé banky obchodují na kapitálovém trhu za méně než polovinu své hodnoty může znamenat hlubší problémy. A mezi ně deník řadí například dohady v rámci EU kvůli jednotným pravidlům ohledně pomoci vlád na záchranu bank. Vývoj tržních cen akcií bankovních institucí na trzích ukazuje, že investoři si u bank nejsou už tak jistí. Podle Václava Kmínka, analytika Patria Finance by měl být dopad brexitu na české banky, vzhledem k relativně nízké přímé vazbě, relativně malý.

„Dopad bude podle nás jen zprostředkovaný přes nižší než očekávaný růst HDP a pravděpodobně o něco prodloužené období extrémně uvolněné měnové politiky centrálních bank. České banky jsou dostatečně kapitalizované a dokáží překonat i mnohem hlubší problémy, než banky v západní Evropě,“ konstatoval Václav Kmínek. Riziko navyšování kapitálu je zde podle něj tedy velmi nízké. „Co se týče středoevropského regionu, tak dopad může být výrazně vyšší na polské banky skrze pokles PLN/CHF a tím i větší ztráty při potenciální konverzi cizoměnových hypoték do PLN. Riziko nutnosti navyšování kapitálu je zde výrazně vyšší,“ uzavřel Václav Kmínek.