Výnosy jdou hlouběji do záporu, centrální banky ale radost mít nemusí

Začátek léta letos na trzích rozhodně není nudný. Ze všech překvapivých událostí jmenujme alespoň dvě: pokles libry na třicetiletá minima (vůči dolaru) a propad výnosů tzv. bezpečných vládních dluhopisů do stále hlubšího záporu. Výnos desetiletého amerického vládního dluhopisu poklesl v tomto týdnu na své historické minimum. Pod nulu se již dostal výnos dvacetiletého dluhopisu Japonska. Výnosově se v záporu také pohybují německé dluhopisy splatné v následujících 15 letech.

Bezprostřední příčina první události je vcelku zřejmá (Brexit). Příčiny setrvalého poklesu úrokových sazeb již na první pohled jasné být nemusí.

I zde je sice patrný výrazný propad po odhlasovaném Brexitu, nicméně důležitou roli zřejmě sehrává i čím dál menší dostupnost “kvalitních dluhopisů”, respektive klesající likvidita trhu s nimi. Zde je možné hledat jednu z příčin i v politice centrálních bank, které ve snaze o uvolnění měnových podmínek pravidelně vysávají trhy s dluhopisy. Nasnadě je zejména případ německých dluhopisů a ECB. A pokud se na takovém pozadí vyskytne nějaký negativní šok, jako například Brexit, tak nebývale vysoká poptávka naráží na nedostatečnou nabídku. A efektem je právě výrazný pokles sazeb, v tomto případě hlouběji do záporu.

Chtělo by se skoro říct, že srdce centrálního bankéře při pohledu na nízké dlouhodobé sazby musí zaplesat. Pravdou však může být spíše opak. Namísto dodatečné podpory hospodářského růstu (v této fázi již asi marginální) jsou na místě možná spíše obavy o zdraví bank či o stabilitu finančního sektoru do budoucna (nízké sazby všeobecně vybízí nejen banky k riskantnějším investicím). Tuto situaci konec konců hezky ilustruje vývoj cen bankovních akcií, které se tváří v tvář nízkým úrokovým sazbám propadají stále hlouběji (Deutsche Bank například na historická minima)…

Region

Obchodování s regionálními měnami bylo v posledních dvou dnech spíše klidné. Zasedání polské centrální banky (NBP) - první pod novým guvernérem Glapinským - žádné zásadní překvapení nepřineslo. NBP revidovala směrem dolů své odhady inflace i růstu HDP pro celý horizont prognózy, což však také překvapením nebylo. Kromě toho NBP vyjádřila spokojenost s nastavením měnové politiky. Se stabilitou sazeb nadále počítáme i my.

Zbytek týdne je sice z pohledu makroekonomických statistik v regionu zajímavý (inflace v Maďarsku, průmysl v Maďarsku a v ČR), nicméně výraznější dopad na trhy z titulu těchto čísel nečekáme. Důležitější bude vývoj na hlavních trzích (payrolls).

EUR/USD

Včerejší data o indexu ISM ve službách za červen dopadla nad očekávání dobře, což se projevilo i na kurzu EUR/USD, který se po jejich zveřejnění dostal na červencová minima. Lepší výsledky ISM dokonce lehce pohnuly naším odhadem růstu americké ekonomiky za 2. čtvrtletí, který se dostal nepatrně nad 3,1 % (sezónně očištěný anualizovaný růst).

Včerejší zápis z červnového zasedání nicméně potvrdil, že Fed zůstává obezřetný a bude i nadále hledat oporu pro své kroky v aktuálních datech. Jako riziko přitom zmiňuje Brexit, jehož dopady chce postupně vyhodnocovat. Na růst sazeb v červenci to proto nevypadá.

Zajímavý bude i zbytek týdne, a to zejména díky číslům z amerického trhu práce za červen. I včerejší data přitom naznačují, že náš a tržní odhad (cca 180 tis.) je dosažitelný, což by pro dolar měla být spíše dobrá zpráva. Dnes bude ještě zveřejněn předskokan payrolls - index ADP.