ČNB: Nic se nemění. Exit ze závazku kvůli Brexitu až v polovině 2018?

Bankovní rada ČNB ponechala nastavení měnové politiky beze změny a konstatuje, že do hry vstupuje Brexit coby rizikový faktor s obtížně předvídatelnými následky.

Bankovní rada nezměnila ani svůj kurzový závazek, ani příslušný komentář.

Kurzový závazek nebude ukončen dříve než v roce 2017, bankovní rada i nadále vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017, tak jak to předpokládá její vlastní makroprognóza.

Osobně předpokládám, že ČNB svůj kurzový závazek opustí až v průběhu prvního pololetí roku 2018. 

Zároveň se domnívám, že i nadále nejsme v situaci, jež by volala po oslabení úrovně kurzového závazku ze stávajících 27 korun za euro. 

Dnení zasedání bankovní rady, poslední pod vedením Miroslava Singera v pozici guvernéra, nepřineslo žádný posun v nastavení měnové politiky ČNB. Takový výsledek byl pro červnové zasedání bankovní rady všeobecně očekáván. Česká ekonomika i nadále reportuje solidní růst: zvolnění růstu HDP v letošním prvním čtvrtletí z titulu slabšího přílivu prostředků z evropských fondů v tomto ohledu není překvapivé. Inflace se drží jen těsně nad nulou, ale ani to není překvapivé a především je podstatné to, že nízká inflace nemá nepříznivý vliv na chování domácností, tedy na jejich spotřební vývoje a celkový sentiment spotřebitelů. Pro ČNB by bylo nepříjemné, pokud by se nízká inflace začala projevovat v inflačních očekáváních a ve zpomalení růstu mezd, tento deflační scénář se ale v české ekonomice zdaleka nerealizuje. Naopak: růst mezd v české ekonomice byl v letošním prvním čtvrtletí silnější, než co ČNB předpokládala ve své čtvrtletní prognóze zveřejněné počátkem května. Spotřeba domácností je navíc hlavním tahounem růstu české ekonomiky a tuzemští spotřebitelé si tak v tomto ohledu nízkou inflaci „užívají“: ČNB v tomto ohledu zmiňuje vysokou dynamiku růstu maloobchodních tržeb, jež je patrná i z údajů za počátek letošního druhého čtvrtletí.

Bankovní rada i nadále vnímá rizika své stávající prognózy coby mírně protiinflační, zejména v souvislosti s vývojem cen průmyslových výrobců v eurozóně. Spokojenost naopak vyjádřila na adresu vývoje mezd v české ekonomice, jejich růst v letošním prvním čtvrtletí překonal očekávání. Brexit, tedy výsledek referenda o setrvání Spojeného království v Evropské unii, je pak zmíněn jako nová nejistota s tím, že sílu dopadu tohoto faktoru na ekonomický sentiment v Evropě je ve obtížné předvídat.

Bankovní rada připomněla, že je připravena posunout úroveň kurzového závazku ze stávajících 27 korun za euro, pokud by došlo k poklesu inflačních očekávání v české ekonomice.

V tomto ohledu si i nadále myslím, že navzdory všem nejistotám ohledně globálního hospodářského klimatu, včetně nejistot spojených s Brexitem, nejsme v situaci, jež by volala po oslabení úrovně kurzového závazku ze stávajících 27 korun za euro. I nadále předpokládám, že stávající kurzový závazek zůstane v platnosti až do konce roku 2017, a že tedy ČNB z tohoto závazku vystoupí až během prvního pololetí roku 2018.

Diskusi o možnosti zavedení záporných úrokových sazeb se bankovní rada tentokrát nevěnovala. 

 Podíváme-li se na vývoj kurzu koruny a na poměrně nízké objemy devizových intervencí, jež ČNB v uplynulých měsících realizovala v rámci obrany svého kurzového závazku, tak je možno znovu konstatovat, že česká centrální banka v tomto ohledu nečelí na devizovém trhu žádným významným tlakům. Jinými slovy: ČNB není v situaci, kdy by se musela úvahami o záporných úrokových sazbách vážně zabývat..

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE