Velká Británie může po Brexitu skončit jako Kanada, či Turecko
Pokud se Velká Británie rozhodne odejít z EU, konečný výsledek tohoto kroku bude záviset na tom, jak tento „rozvod“ v praxi proběhne. Šlo by o obrovskou výzvu, pro kterou neexistuje precedens. Podle některých právníků by tento proces byl složitější než dekolonizace či rozdělení států, ke kterým v minulosti už došlo. Musely by být vypořádány všechny vzájemné účty a rozvázány dosavadní smluvní vztahy, musely by být vytvořeny nové zákony, které měly doposud základ v normách EU. Ty podle některých odhadů tvoří asi šestinu právních norem používaných ve Velké Británii. K tomu je nutno přidat 12 295 regulačních nařízení používaných v EU, které se týkají všeho možného od fungování bank až po potravinové standardy. To vše by dnem odchodu z EU přestalo platit.
Británie by také musela znovu jednat o dlouhé řadě obchodních dohod s různými zeměmi. Tyto dohody byly totiž dojednány v rámci celé EU a Británie by je nemohla v případě odchodu z Evropské unie automaticky používat dále. Celé toto ohromné cvičení by mělo mít jedno pozitivum: Eliminovalo by špatné právní a regulační normy. Z technického hlediska by to ale bylo nesmírně náročné. Navíc je možné, že jednání o rozvodu by bylo přerušeno mimořádnými volbami. David Cameron sice řekl, že zůstane premiérem i v případě odchodu Británie z EU, avšak někteří jeho ministři o tom pochybují. K tomu se mohou objevit požadavky na nové referendum o nezávislosti Skotska, které by mohlo chtít zůstat v EU.
EU se může v případě Brexitu obávat, že o odchodu začnou uvažovat i jiné země a bude se tomu snažit zabránit tím, že Velkou Británii potrestá tvrdými podmínkami při jednání. Bývalý maďarský premiér Gordon Bajnai k tomu říká: „Udělali by celý proces co nejbolestivější, a to finančně nebo politicky. Velká Británie by čelila nepřátelské Evropě.“ Zastánci Brexitu ale tvrdí, že podobná varování se ozývala, když jejich země jednala o přijetí eura. A k naplnění podobných predikcí zkázy nakonec nedošlo. Podle těchto lidí je naopak v zájmu politiků v Londýně, Bruselu i Berlíně, aby vše proběhlo hladce. Euroskeptik a poslanec John Redwood poukazuje na to, že „Británie je pátou největší ekonomikou na světě a většina našich partnerů bude jednat rozumně a citlivě“.
Zastánci Brexitu tvrdí, že EU by se chovala iracionálně, pokud by chtěla poškodit obchodní vazby s Velkou Británií. Praxe ovšem ukazuje, že EU od zemí, jako je Švýcarsko či Norsko, požaduje stále více ústupků. Nabízí jim přístup na obrovský trh, ovšem s tím, že musí přijmout normy, které se v EU používají. Pokud ne, přístup na trh nebude. Například Norsko tak má přístup na společný trh, ale platí své příspěvky do společného rozpočtu a musí přijímat pravidla volného obchodu. Má sice nezávislou politiku v oblasti zemědělství a rybolovu, ale jinak se musí podvolit regulaci EU. Přitom v EU nemá téměř žádný hlas. Švýcarsko zase jedná o přístupu na evropský trh u každého sektoru zvlášť. Jeho pozice je celkově méně provázaná s EU, ovšem tento model se dostává do stále větších potíží a EU by pravděpodobně nebyla ochotna jej v případě Velké Británie přijmout.
Vedle uvedených dvou modelů můžeme ještě uvažovat o modelu tureckém a kanadském. Turecko je součástí bezcelní unie, jeho vnější celní tarify jsou stanoveny EU a turecké exporty do EU jsou bez cla. Ankara tak má přístup na jednotný unijní trh, ale netýká se to služeb či zemědělství. Británie by v rámci podobného systému nebyla suverénní zemí v oblasti obchodu a netěžila by z dohod o volném obchodu uzavřených mezi EU a zeměmi, jako je například Jižní Korea. Na druhou stranu by musela souhlasit s korejským přístupem na její vlastní trh.
Obchodní dohoda mezi EU a Kanadou má nejvyšší ambice a pokouší se o významné snížení vzájemných bariér obchodu. Pro Velkou Británii by mohla sloužit jako vhodný model, ale jeho implementace je do značné míry podmíněna politikou. Pokud by skutečně došlo k takto koncipované dohodě, EU by pravděpodobně požadovala vliv v oblasti regulace ve Velké Británii a značnou míru koordinace. Kdyby pak Velká Británie nedosáhla žádné konkrétní dohody, mohla by s EU obchodovat na základě mezinárodního režimu, který využívá například Nový Zéland. Ne všechna odvětví by pak ale spadala do oblasti nízkých cel a existovaly by i jiné bariéry obchodu s EU, včetně regulace finančních služeb. Zastánci Brexitu však přesto tvrdí, že jeho celkový náklad by byl i v takovém případě nižší než současné příspěvky, které Británie odvádí do EU.
Autorem je Alex Barker.
Zdroj: FT
Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz