Komise nechce „propustit“ pražský okruh do realizace. Ohroženy jsou další stavby.

Evropská komise požaduje, aby byla část pražského okruhu, známá jako stavba 511, vyřazena z prioritních staveb, které chce stát dokončit podle starého zákona o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Důvodem je neexistence územního rozhodnutí.

Obětuje vláda část pražského okruhu ve prospěch dalších důležitých silničních staveb, nebo bude trvat na seznamu, který odeslala do Bruselu? To je rébus, který se začal na zasedání vlády Sobotkova kabinetu řešit ve středu a nebyl vyřešen. Konečné hlasování by mělo být 15. června. Kabinet obdržel v úterý 7. června dopis od Evropské komise, která žádá, aby ze seznamu prioritních staveb, kterých je asi dvacet byl vyškrtnut pražský okruh – konkrétně spojka mezi hradeckou D11 a brněnskou D1. Důvodem je, že tato potřebná stavba nemá územní rozhodnutí.

To rozčílilo pražského radního pro dopravu Petra Dolínka. „Všech 16 dotčených starostů deklarovalo, že stavbu podporují, takže nevidím důvod, proč lidé na ministerstvu životního prostředí ještě rozhodnutí nevydali. Vypadá to tak, že ministři za ANO umí jen zařizovat dotace pro Agrofert, ale nezařídí nic pro Českou republiku,“ uvedl viditelně rozladěný radní pro dopravu. Podle něj by vyřazení „pětsetjedenáctky“ znamenalo další prodloužení neúměrného zatížení Spořilova a dalších částí Prahy, které trpí tranzitem kamionů zejména mezi „hradeckou“ a „brněnskou“ dálnicí. V telefonickém rozhovoru s Ekonomickým deníkem vinil z neexistence územního rozhodnutí ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Jeho úřad ale nemá s územním rozhodnutím nic společného. Tato problematika spadá pod Ředitelství silnic a dálnic a tedy ministerstvo dopravy ministra Dana Ťoka (ANO).

Evropská komise totiž podle informací Ekonomického deníku poslala do sídla vlády – Strakovy akademie – dopis, kterým žádá, aby byla „511“ vyjmuta ze seznamu 18 prioritních staveb, který do Bruselu zaslalo ministerstvo dopravy a u nichž žádá zachovat posuzování podle „starého“ zákona o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Ten nový je totiž daleko přísnější než ten, který platil do loňska. Umožňuje totiž větší zapojení ekologických a občanských iniciativ. S tím se také potýká „511“. Zdroj obeznámený s řízením okolo ní upozorňuje právě na neutuchající aktivitu občanských iniciativ, kterým nový zákon nahrává do karet. Proto ještě stále není vydáno územní rozhodnutí.

Ohroženy jsou také již rozestavěné projekty. Ty mohou běžet do té doby, než si okolnosti vynutí změnu stavebního povolení. Pokud bude opravdu nutné, bude se muset již posuzovat podle nového zákona, může dojít k prodloužení až o dva roky. Rok je podle náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka nutný na přípravu dokumentace, přičemž ministerstvo životního prostředí si na svojí část vyhrazuje nejméně půl roku. Logicky jsou s novým posuzování spjaty také další náklady, které mohou jít do stamilionů korun.

Vzhledem k tomu začaly zainteresované strany vymýšlet nějakou „obezličku“, která by řízení uspíšila. Podle klasického českého rčení, že „nestandardní doba si žádá nestandardní činy“, připravil Svaz podnikatelů ve stavebnictví právní návrh, jak by se dalo nařízení komise – v mezích zákona – obejít. V krátké době by tak vznikl druhý ojedinělý postup v zákoně,tentokrát „Lex EIA“. Návrh, který představil prezident svazu Václav Matyáš zjednodušeně řečeno říká, že účast veřejnosti při řízení může být zastoupena tvůrci legislativního procesu. Posléze bylo dohodnuto, že iniciativu převezme vláda a zákon připraví. Tento záměr se však komplikuje.

Evropská komise podle všeho prozkoumala námitky ČR a pravděpodobně část z nich uznala. Odmítá však „pustit“ stavby, které nemají územní rozhodnutí. Před vládou tak nyní stojí otázka, zda „zachránit“ ostatní stavby a „obětovat“ pražský okruh, který by měl odvést tranzit z centra města, nebo zda si „postaví“ hlavu a využije svoji legislativní kličku. V tom případě by však hrozilo, že si to pravděpodobně nenechá Evropská komise a unie líbit, jelikož jí už došla trpělivost se státem, který neustále požaduje nějaké výjimky z implementace unijních předpisů. Podle nejčernějších prognóz tedy hrozí, že pokud se nepodřídíme vůli Evropské komise a „511“ nevyřadíme, EU nám zastaví nejen příliv peněz na dopravní stavby, ale uzavře kohoutek penězovodu zcela. Podle některých odhadů by to mohlo být celkem 600 miliard korun.