Švýcaři hlasují o tom, zda jim stát bude platit za to, že jsou Švýcary

Švýcaři o víkendu rozhodnou, zda jim stát bude platit za to, že jsou Švýcary. A v případě pozitivního výsledku by to nebylo věru málo - 2500 švýcarských franků na osobu měsíčně (přes 60 tisíc korun). Koncept základního univerzálního příjmu přitom není jen švýcarským výkřikem do tmy. Vážně se o něm debatuje ve Finsku nebo v Nizozemí a má ho v programu krajní levice v Itálii a ve Španělsku. Dává koncept za určitých podmínek smysl a má ve Švýcarsku nebo jinde šanci na úspěch?

Hodně záleží na konkrétní podobě jednotného univerzálního příjmu. Švýcarský návrh na úrovni 2500 franků je i na švýcarské poměry na první pohled příliš vysoký. Mohl by tak působit demotivačně na pracovníky, což je to poslední, co švýcarská ekonomika s mírou nezaměstnanosti 3,5 % řešící primárně nedostatek pracovníků potřebuje. Současně by takto vysoký univerzální příjem neúměrně zatížil státní rozpočet (zhruba 30 % HDP ročně). I proto má v tuto chvíli ve Švýcarsku malou šanci na úspěch - podle průzkumů ho podporuje pouze třetina obyvatel.

Šance na přijetí by ale i ve švýcarské konzervativní společnosti vzrostly, pokud by jednotná univerzální dávka byla nižší. Do budoucna se tak především v bohatších ekonomikách koncept může vracet na stůl. A to nejen proto, že si bohatší ekonomiky mohou dovolit takový příjem zaplatit. Ale i proto, že i minimální mzdy jsou v bohatších ekonomikách, jako je Švýcarsko poměrně vysoko nad životním minimem, které by měla základní univerzální dávka pokrývat. Nemusela by proto ve finále tolik odrazovat od práce.

Popularitě jednotné dávky může časem také hrát do karet pokračující robotizace a algoritmizace výroby, která řadu kdysi nedotknutelných pracovních pozic může do budoucna ohrožovat. Univerzální základní příjem by mohl fungovat jako nástroj, který může lidem pomoci lépe se adaptovat na novu realitu, ve které řada dnešních profesí jednoduše zanikne. Pokud si ale v budoucnu nástup průmyslu 4.0 něco takového vynutí, musel by ve většině evropských zemí zavedení jednotného základního příjmu předcházet celkový re-design sociálního systému a ústup od dnešního systému adresných dávek.

Region - forex
Forint se zlotým včera před zasedáním ECB posilovaly. Výrazněji se však měnil jen kurz forintu, který se dostal na cca měsíční maxima vůči euru. Forintu mohla pomoci asi i úspěšná aukce státních dluhopisů, nicméně pouze mírně. Celkově však zasedání ECB nic zásadního nepřineslo a proto byla i včerejší seance spíš klidnější.

Dnes trhy v regionu sledují maďarské maloobchodní tržby za duben. Jejich vliv na trhy by však měl být omezený. Stejně tak může část pozornosti přilákat i revize českého HDP za první kvartál (spojená se zveřejněním struktury). Ani v jejím případě však vliv na trhy nečekáme.

Dluhopisy
Včera bylo hlavní událostí zasedání ECB. Ta ponechala měnově-politické nástroje beze změny a ani tisková konference nepřinesla nic revolučního. ECB lehce zvýšila inflační výhled na rok 2016 (roky 2017 a 2018 nechává beze změny). Draghi tak sice celkově potvrdil přetrvávající holubičí orientaci ECB, na druhé straně dal ale trhům najevo, že pokud se nenaplní některé z externích rizik (Brexit, Čína), nemohou od ECB v nejbližší době počítat s další podporou. Krátké eurové sazby a výnosy tak pravděpodobně zůstanou stabilní.

Dnes trh sleduje zejména USA, resp. čísla z trhu práce. Ta mohou podle nás dluhopisům spíše pomoci, zejména těm krátkým.

Komodity
Zasedání OPECu žádné dramatické novinky nepřineslo. Dle očekávání nedošlo k dohodě na omezení produkce ropy - proti byl opět zejména Írán, i když svádět “nedohodu” pouze na něj není úplně spravedlivé. Íránský ministr Zanganeh se před zasedáním vyslovil pro individuální produkční kvóty, které by odrážely historické podíly jednotlivých zemí na těžbě celého OPECu. V případě Íránu by šlo asi o 4,8 mb/d (+1,3 mb/d oproti současnosti), což se zase přirozeně nelíbí ostatním, zejména Saúdům. Celkově vzato však komentátoři popsali atmosféru na setkání OPECu jako klidnou, což má na svědomí patrně zejména rostoucí cena ropy.

Co se týče jejího posledního vývoje, tak po zasedání sice vcelku prudce propadla, nicméně data o zásobách ropy a produktů v USA (poukázal na pokles zásob ropy a zejména silnější pokles zásob benzínu) pomohla ceně barelu Brentu zpět k 50 USD/barel.

Hlavním tématem tak zůstávají nečekané výpadky produkce (nyní zejména Nigérie) a to na pozadí velmi solidně rostoucí spotřeby ropy. I přesto vnímáme prostor pro růst cen ropy jako omezený a naopak se domníváme, že v horizontu týdnů až měsíců je pravděpodobný pokles cen ropy.