Průmyslová (r)evoluce 4.0 začíná „strašit“ české podniky

Přechod průmyslového sektoru na Průmysl 4.0 je více než jen otázkou technologií. Změna se promítne nejen do korporátních strategií, ale také do národní ekonomiky a politiky zaměstnanosti. Český průmysl se na 4. průmyslovou revoluci musí rychle připravit, jinak hrozí, že přijde o svou dobrou pozici na trhu a tuzemské firmy budou bojovat o přežití.

Studie Kvantifikace dopadů přechodu na Průmysl 4.0 společnosti Roland Berger ukazuje, jak by tyto efekty mohly vypadat. Klíčem je pohled na návratnost investovaného kapitálu (ROCE) ve výrobním sektoru.  „Průmysl 4.0 by rozhodně neměl být zaměňován s automatizací. Zlepšení výrobních procesů automatizací vyžaduje zvýšení kapitálových vstupů,„ říká Thomas Rinn, Partner ze společnosti Roland Berger a vedoucí globálního kompetenčního centra Engineered Products and High Tech, „naopak Průmysl 4.0, tedy čtvrtá průmyslová revoluce, umožňuje efektivní využití kapitálu.“

„Některé podniky již na potřebu nové kvalifikace zareagovaly tím, že odborníky vychovávají ve svých vlastních vzdělávacích kurzech. V České republice se připravují i nové studijní obory.“ 

Inspirace přichází z Německa

V Německu je digitalizace produkce jednou z priorit politické agendy. I díky stabilní podpoře Průmyslu 4.0 je Německo jedinou zemí na světě, ve které ukazatel ROCE v posledních 15 letech narostl. Beze změny rychlosti obratu aktiv se ROCE navýšila ze 12 % v roce 2000 na více jak 30 % v roce 2014.

Z ankety Svazu průmyslu a dopravy ČR a Elektrotechnické asociace ČR vyplynulo, že Česká republika si jako země se silnou průmyslovou tradicí a vysokým podílem průmyslové výroby plánuje udržet svoji pozici a „neprospat“ příchod čtvrté průmyslové revoluce. Firmy vidí v jejím příchodu zpravidla příležitosti pro své podnikání – především zvýšení produktivity práce. Většina zároveň očekává podporu ze strany státu – např. daňovou podporu vývojových a inovačních aktivit, digitální komunikaci státní správy nebo finančně nenáročné zpřístupnění výsledků vědecko-výzkumných aktivit.

Ekonomický deník minulý týden podrobně rozebral vládní materiál 4.0, který popisuje současný stav a stanovuje důležité kroky v této oblasti. Achillovou patou českého prostředí zůstává nedostatek kvalifikované pracovní síly. Firmy se shodují na potřebě podpory duálního vzdělávání a jasné vize vzdělávacího systému obecně. „Některé podniky již na potřebu nové kvalifikace zareagovaly tím, že odborníky vychovávají ve svých vlastních vzdělávacích kurzech. V České republice se připravují i nové studijní obory,“ dodává Rinn.

• Průmysl 4.0 má významný dopad na návratnost investovaného kapitálu (ROCE) v oblasti průmyslu i celoplošně na úrovni národů
• Továrny budoucnosti vytvoří okolo deseti milionů nových pracovních míst, z toho sedm milionů ve službách a IT
• V západní Evropě může do roku 2035 ROCE vystoupat až na 28 procent 

Jak s přechodem bojují další světové ekonomiky

Francouzské průmyslové podniky roky bojovaly se stárnoucí strojní základnou, ztrátou pracovních příležitostí a poklesem ziskovosti. Digitalizace produkce umožní francouzskému průmyslovému sektoru návrat k růstu a přinese zpět výrobní postupy, které byly dříve kvůli nižším nákladům přemístěny do zahraniční. Vzniknou nové pracovní příležitosti a z průmyslových podniků se opět stane zajímavé pracovní prostředí.

Americké společnosti již před lety přemístily své výrobní prostředky, většinou do zemí s nízkými náklady jako je Mexiko nebo Čína. V důsledku toho ztratila Amerika mezi lety 2000 a 2014 více jak pět miliónů pracovních míst. Současná vláda by ráda tento trend zvrátila a stala se konkurenceschopnější.

Japonský průmysl zažil mezi lety 2010 a 2014 propad zisků o 80 % a zánik dvou miliónů pracovních míst. Síla jenu, která stáhla vývoz dolů, ještě zhoršila pokles průmyslové aktivity. Japonská vláda nyní následuje německý vzor a zaměřuje se na Průmysl 4.0 s cílem znovu nastartovat průmyslový sektor a pracovní příležitosti v zemi.

V Číně je nutná změna paradigmatu, pokud má její průmyslový sektor zůstat globálně konkurenceschopný. Klesající poptávka po levných produktech společně s rostoucími platy a náklady na energie je scénář, který čínské průmyslové podniky nemohou přežít. Vláda proto zahájila iniciativu Chytrá výroba 2025 (Intelligent Manufacturing 2025), jejímž cílem je tento proud zvrátit a prosadit se se zbožím vysoké kvality pro náročnější zákazníky.

 Potenciální přidaná hodnota pro západní Evropu: 420 miliard euro

Přechod výroby na digitální úroveň bude mít pro západní Evropu pozitivní efekt. Inteligentní, digitálně propojené systémy a procesy vážou méně kapitálu a zlepšují výnosnost kapitálu. Experti ze společnosti Roland Berger vycházejí z toho, že ukazatel ROCE se větším zapojením Průmyslu 4.0 zvýší z dnešních 18 % na 28 % v roce 2035. To znamená dodatečnou přidanou hodnotu ve výši 420 miliard euro díky vyšším výnosům a nižší vázanosti kapitálu.

Průmysl 4.0 bude mít také zásadní vliv na pracovní trh. Dle výsledků studie dojde ke snížení počtu pracovních míst v tradičních oborech. Zároveň je očekáván nárůst 10 miliónů pracovních míst, především v oblasti služeb a IT. Výrobní metody a způsoby práce budou v budoucnu zásadně odlišné od těch stávajících. Výsledkem bude změna obchodních modelů a vznik nových profesí. Evropské firmy budou potřebovat dostatek kvalifikovaných zaměstnanců, aby zvládly náročný proces digitalizace. „To ve výsledku povede ke kladné bilanci, kdy Průmysl 4.0 vykompenzuje ztráty pracovních míst“, dodává Thomas Rinn.

„Digitální transformace již byla zahájena. Pokud nechtějí průmyslové podniky zůstat ve vzduchoprázdnu, musí se připravovat na změny, které Průmysl 4.0 přinese, a musí začít pracovat na strategii digitalizace,“ shrnuje Rinn.

Jiří Reichl