Tři cesty k nadprůměrným výnosům
Investoři často řeší způsob, jakým by mohli dosahovat nadprůměrných zisků, nebo hledají "svatý grál", který jim zajistí bezpečné výnosy při minimálních ztrátách a námaze. Tak jednoduché to ale není, bez podstupování určitého rizika to prakticky nejde.
Dlouhodobí investoři volí různé přístupy, které závisejí na jejich schopnosti akceptovat riziko, očekávaném výnosu a investičním horizontu. Takzvaný svatý grál, který by byl vhodný pro každého investora, neexistuje, ale John Rekenthaler ze společnosti Morningstar se pokusil charakterizovat tři základní přístupy, které by mohly vést k nadprůměrným výnosům.
Sledování dumb money
Většina retailových investorů (a bohužel také velká část "profesionálů") nemá dostatečné znalosti a zkušenosti potřebné k tomu, aby dlouhodobě dosahovala nadprůměrných výnosů (i proto pojmenování dumb money, které sice zní poněkud posměšně, ve skutečnosti však jde pouze o opak smart money, které prezentují velcí investoři, kteří ale zároveň nemusejí být o mnoho chytřejší). Neumějí, případně nekladou dostatečný důraz na analýzu, nejsou schopni nebo ochotni věnovat investičnímu rozhodování dostatek času, nebo jednoduše selhávají v oblasti psychologie. Na první pohled se pak zdá, že ta chytřejší, talentovanější a vytrvalejší menšina má mnoho příležitostí vydělávat na ztrátách této nešťastné menšiny.
Ve skutečnosti to tak nefunguje, už proto, že mnoho z těchto ovcí má tendenci si o sobě myslet (alespoň do určité doby), že patří mezi vlky z Wall Street. Může se zdát, že je to podobné jako v pokeru, kde mohou silnější hráči obrat zelenáče poměrně jednoduše, na akciovém trhu to ale tak snadné není. V pokeru totiž slabší hráči nemají žádnou podporu a jdou na vlastní pěst. Mají vlastní karty, protihráče musejí číst sami a sázky dělají na vlastní pěst. Na akciovém trhu však mají hráči mnoho partnerů, kteří mají stejný cíl a sázejí na stejnou kartu. A velcí hráči také nejsou na trhu sami, protože jsou zde další, kteří zde byli třeba ještě dříve a již loví své malé oběti.
Porážet malé investory, tyto dumb money, není nemožné, stačí se podívat na příklady typu Warrena Buffetta. I když sami velcí investoři doporučují drobným investorům spíše konzervativnější investici do indexů, sami využívají možnosti výběru jednotlivých titulů (sám Buffett vždy říkal, že nechce mít namísto portfolia akciovou zoo). Důvodem jejich úspěchu je především to, že jsou výjimeční. "Proto není porážení většiny nemožné, ale je velmi obtížné," píše Rekenthaler.
Vyplatí se držet akcie během korekce? Poučky nemusejí fungovat vždy
Investoři čelí na začátku roku výrazným poklesům na akciových trzích. Ačkoli základní radou pro taková období je zachovat klid, většina dělá přesný opak. Obchodování tak dominují panika a strach. Výprodeje se pak opakují ve stále dalších vlnách.
Hledání různých přístupů
Akciový trh je považován za prostředí, v němž se pohybují šikovní a chytří investoři, drobní investoři, kteří prodělávají, a nakonec ti, kteří investují do indexů. Panuje představa, že na každého ziskového obchodníka připadá někdo, kdo je ochoten prodělávat, tedy ten, kdo dobrovolně uzavře obchod se ztrátou na základě špatného rozhodnutí. Tato charakteristika ale není úplná. Investor se ztrátou sice mohl udělat chybu, ale také mohlo jít o racionální rozhodnutí.
Investoři totiž mají různé představy o riziku, které mohou vést k různým, stále však racionálním výpočtům hodnoty cenného papíru. Když je jeden investor imunní vůči riziku plynoucímu z akcie a druhý je na riziko příliš citlivý, bude hodnota cenného papíru pro oba investory rozdílná. Nákup nebo prodej pak nemusí být dílem nerozumnosti a hlouposti.
Jedním z příkladů může být rozdílný investiční horizont. Vezměme si titul, který nemá dobré krátkodobé vyhlídky, protože je z momentálně neoblíbeného oboru (například energetika). V nejbližší době se situace podle všeho k lepšímu nezmění, ale v horizontu deseti let může společnost začít dosahovat zajímavých výnosů. Manažer fondu, který je hodnocen na tříletém horizontu, bude z takového titulu v portfoliu pravděpodobně nešťastný. Dlouhodobý investor, který se nebude zbavovat akcií dříve než několik let před důchodem, naopak může považovat akcii za dobrý obchod. Prodej akcie manažerem fondu tak nemusí být hodnocen jako hloupost a chyba, ale jako racionální rozhodnutí.
Na podobném principu jsou postaveny takzvané smart beta fondy, které se nesnaží překonat trhy tím, že by obíraly drobné investory, ale tím, že přistupují na rizika, která nejsou ostatní ochotni podstupovat. Je sice pravda, že ne všechny smart beta strategie musejí být úspěšné, ale podle Rekenthalera mají vždy větší šanci na dosažení nadprůměrného zisku než ti, kteří si myslí, že přechytračí drobné investory. "Dosahování vyšších výnosů tím, že akceptujeme vyšší riziko, je mnohem spolehlivější strategie, než se spoléhat pouze na svou chytrost a důvtip," tvrdí Rekenthaler.
Časování trhu
Další možností, jak dosáhnout nadprůměrných výnosů, je správa hotovosti. I když od klasického časování trhu na našem webu většinou čtenáře odrazujeme, Rekenthaler nedoporučuje klasický bezhlavý nákup a prodej ("ideálně" podpořený pákou), ale poněkud opatrnější a chytřejší verzi, která je zvláštní kombinací časování trhu a pravidelného investování. Jde o to, že investor přesouvá část peněz do hotovosti v čase býčích trhů a tuto hotovost využívá v časech, kdy trhy padají, aby mohl nakupovat více cenných papírů.
Pro investora může být poněkud složité odhadnout, kdy je trh v medvědím trendu, aby mohl využít naakumulovanou hotovost. Ale podle Rekenthalera jde o poměrně zajímavý způsob, jak překonávat trhy bez toho, abychom vybírali ty nejlepší tituly na základě svého talentu (který většinou nemáme), nebo abychom podstupovali vyšší riziko.
Dobrým příkladem tohoto postupu může být vzpomínaný Warren Buffett, který má vždy připravenou hotovost, aby ve vhodnou chvíli mohl nakupovat akcie za zajímavé ceny. Když měla v roce 2008 problémy banka Goldman Sachs, Buffett neváhal "vysolit" 5 miliard dolarů za preferenční akcie s 10% roční dividendou a warranty ve stejné hodnotě, které pak prodal se ziskem 25 %. Z pěti miliard investovaných dolarů měl zisk zhruba 4,5 miliardy dolarů, což není špatné.
Buffett je sice specifický případ, ale stále jde o to, zda investor využije příležitost, kterou mu trh nabídne, nebo nikoli. Jak připomíná Druce Vertes ze společnosti StreetEYE, v normálním životě to je jiné než u Buffetta, ale "pokud plánujete investovat jiným způsobem, než je nákup a držení navždy, budete muset udělat rozhodnutí, kdy a kolik investovat a kdy a kolik zpeněžit. Při dostatečně dlouhém investičním horizontu je pravděpodobnost, že zůstanete zcela pasivními investory, nulová".
Pravidelné investování pro všechny
Uvedené tři způsoby dosahování nadprůměrných výnosů podle Johna Rekenthalera jsou sice zajímavé, ale zapomněl zmínit jeden z nejzajímavějších. Je jím pravidelné investování. Je dostupné prakticky každému, je vhodné pro investory s různými přístupy k riziku a pro volatilní trhy, jako jsou ty akciové, je prakticky ideální (jak jsme si ukázali v jiném našem článku).
Poslední zprávy z rubriky Akcie ve světě:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz