ČNB bude znovu diskutovat záporné sazby, jejich zavedení se ale nepřibližuje

Únorové zasedání České národní banky (ČNB) přineslo dvě klíčové zprávy. Tou první bylo prodloužení kurzového závazku do konce roku 2016. Bankovní rada předpokládá, že k jeho opuštění dojde v první polovině příštího roku. Druhá zpráva se týkala záporných sazeb. V ČNB se vedla vážná diskuze o jejich zavedení a to zejména v očekávání dalších kroků ECB. My si nadále domníváme, že kurzový závazek bude zrušen v prvním čtvrtletí příštího roku a že k zavedení záporných sazeb nakonec nedojde. ČNB bude nadále bránit svůj kurzový závazek pomocí přímých intervencí na devizovém trhu.

Na svém posledním zasedání se bankovní rada rozhodla prodloužit svůj kurzový závazek minimálně do konce letošního roku. Toto rozhodnutí nepřišlo z čistého nebe, když už před zasedáním jednotliví členové bankovní rady říkali, že konec závazku před koncem letošního roku je silně nepravděpodobný. Bankovní rada očekává „exit“ z kurzového závazku v první polovině roku 2017, což odpovídá i předpokladu Sekce měnové, která ve svém modelu předpokládá „exit“ ve druhém čtvrtletí. Současná vyjádření členů bankovní rady nenapovídají tomu, že by se jejich názor na načasování opuštění kurzového režimu změnil, i když inflace ve srovnání s poslední prognózou ČNB překvapuje nižšími čísly. I současná vyjádření centrálních bankéřů potvrzují, že nadále vidí nejpravděpodobnější konec kurzového závazku v první polovině příštího roku.

Ani my nevidíme důvody pro změnu svého názoru. Stále se domníváme, že kurzový závazek skončí v Q1 17. Inflace by již ke konci roku měla zrychlit a dosáhnout dvou procent na přelomu roku. Tyto údaje budou mít centrální bankéři k dispozici na začátku roku 2017, kdy by také mělo být jasno, že inflace se na cíli udrží. Proto se domníváme, že konec kurzového závazku nastane na začátku příštího roku, protože budou již splněny všechny podmínky, které si centrální bankéři dali. 

Riziko je další odložení

Riziko dřívějšího konce intervenčního režimu bylo v podstatě vymazáno na posledním zasedání. Nicméně zůstává riziko dalšího odsunutí „exitu“. Inflační výhled je do velké míry závislý na vývoji cen ropy. Náš výhled předpokládá pro tento rok stabilní cenu v blízkosti 40 USD za barel. Vzhledem k výkyvům, jaké provázejí ceny ropy, je prognóza vývoje spotřebitelských cen vystavena značnému riziku. Propad na trzích podobný tomu z konce loňského roku by s sebou strhnul celý cenový index a ohrozil by tak i načasování konce kurzového závazku. Domníváme se, že ČNB by nechtěla ukončit současný intervenční režim, kdyby inflace nedosáhla jejího 2% cíle.

Menší riziko konce pro odsunutí kurzového závazku vidíme také z titulu politiky kvantitativního uvolňování ECB. Levné peníze z eurozóny by mohly být nasměrovány na český trh a vytvořit tak tlak na posilování koruny. Nicméně vzhledem k domácím faktorům, které tlačí dlouhý konec křivky dolů, se domníváme, že příliv těchto prostředků bude pouze omezený a tlaky na posílení koruny z titulu kvantitativního uvolňování ECB pouze slabé.

„Vážná diskuze“ o negativních sazbách je verbální intervence proti přílivu horkého kapitálu

Bankovní rada na svém posledním zasedání vážně zaobírala možností zavést záporné sazby. Od té doby se snižování sazeb do záporu stalo horkým ekonomickým tématem, které je v Česku diskutováno. Názory centrálních bankéřů na záporné sazby a jejich přínosy i nevýhody jsme shrnuli ve zvláštním reportu . Závěrem naší diskuze o záporných sazbách je, že se jedná pouze o nástroj k odstrašení přílivu spekulativního kapitálu. Současná situace na finančních trzích tedy současné zavedení tohoto opatření nevyžaduje. Navíc většina členů bankovní rady je velmi opatrná a zdůrazňuje i vedlejší nechtěné efekty záporných sazeb.