Pravidla pro emise skleníkových plynů v letectví mají vzniknout ještě letos

Letectví je jedním z mála sektorů, kde neexistují jednotná globální pravidla pro emise skleníkových plynů. Měli bychom se jich dočkat do konce letošního roku.

Letecká přeprava osob a zásilek se na globálních emisích skleníkových plynů podílí z 5 procent. Proto je celkem s podivem, že doposud neexistuje žádný celosvětový systém, který by na tyto emise nějak dohlížel nebo jim dokonce stanovoval limity. To se ale během letošního roku může podle portálu Breakingenergy.com změnit, opatření na kontrolu dopadů letectví na životní prostředí se již chystají.

Už v roce 2012 se po provozovatelích letadel chtělo, aby se připojili k evropskému trhu s emisními povolenkami (EU ETS). Ten ale pokrývá pouze emise z letů, které začínají a končí v rámci Evropského hospodářského prostoru. Toto nařízení však v prosinci letošního roku vyprší. Konec roku 2016 je zároveň lhůtou, ve které má Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) předložit globální rámcová pravidla pro regulaci emisí v letecké dopravě. Pokud žádná taková pravidla nebudou, evropský trh s emisními povolenkami bude rozšířen na veškeré lety, které začínají nebo končí v Evropské unii. Systém povolenek se tedy nebude vztahovat jen na vnitrounijní lety.

Letos v únoru ICAO oznámila, že přijala mezinárodní uhlíkový standard, který povede k zefektivnění spotřeby paliva v letecké přepravě. I když ještě členské země ICAO musí schválit přistoupení k evropskému trhu s povolenkami, Organizace si vytyčila cíl všechny rozhovory na toto téma dokončit do letošního září. Tak aby byla nějaká dohoda připravena pro říjnové zasedání Valného shromáždění. Co to tedy pro letecké odvětví znamaná?

Přistoupení k evropskému trhu s emisními povolenkami

Evropský trh s emisními povolenkami je regulatorním nástrojem, jehož cílem je omezit emise skleníkových plynů. Průmyslové podniky musí každý rok podávat zprávu o svých emisích a nakupovat nebo přenechávat povolenky, které těmto emisím odpovídají. Trh zahrnuje přibližně 12 tisíc továren, rafinerií, elektráren a jiných průmyslových zařízení v celé Evropské unii.

Už v roce 2008 se Evropská unie snažila do tohoto trhu zahrnout i letectví, ovšem bez úspěchu. Proti se postavilo mnoho nečlenských zemí EU, které argumentovaly, že by to byl zásah do jejich suverenity. Mezi nejtvrdší odpůrce patřily Spojené státy, Rusko a Čína. V listopadu 2012 proto Evropská unie od svého záměru upustila s tím, že ICAO začala připravovat globální pravidla.

Pro provozy, které aktuálně evropskému trhu s povolenkami podléhají to mimo jiné znamená plnit celou řadu povinností, jako například: monitorovat každoroční objem svých emisí skleníkových plynů, zpravovat o tom příslušné úřady, získávat povolenky ekvivalentně ke svým emisím a podobně.

Většina provozovatelů letů dostává povolenky zdarma od Evropské komise. Jestliže některý z nich nemá dostatek povolenek, musí si je nakoupit na uhlíkovém trhu. Jestliže jsou pravidla porušena, vystavuje se daná společnost možnosti finanční sankce, případně odebrání provozní licence.

Jak to vidí Američané

V červenci roku 2015 vydala americká Agentura ochrany životního prostředí (EPA) návrh pravidel, v němž jsou specifikovány letecké motory, které nejvíce přispívají ke znečištění životního prostředí, ohrožení veřejného zdraví a blahobytu.

Za největší poškozovatele všech tří uvedených věcí byly prohlášeny turbovrtulové motory, pohánějící letadla se vzletovou hmotností do 5,7 tuny a nad 8,6 tuny. Současně s tím EPA vydala prohlášení, v němž vyzývá majitele letadel, aby postupně zohledňovali mezinárodní standardy pro emise CO2. Prohlášení sice není právně závazné, respektive nestanovuje pro letadla žádné regulatorní prvky, nicméně je to předzvěst budoucí regulace.

Dá se tedy počítat se zpřísňováním limitů pro vypouštění oxidu uhličitého, stanovení konkrétních typů letadel, kterých se regulace budou týkat a vytyčení lhůt pro implementaci budoucích regulatorních opatření. Kromě toho se EPA také podílí, spolu s Federálním úřadem pro letectví, na přípravě globálních pravidel v rámci ICAO.

Globální řešení

Mnoho účastníků leteckého průmyslu podporuje jednotná globální pravidla pro emise uhlíku a jiných skleníkových plynů. Naopak jsou výrazně proti směsici nejrůznějších regionálních či národních mechanismů. V otevřeném dopise, který zveřejnil list Financial Times v roce 2015, vyzvalo celkem 28 generálních ředitelů a předsedů asociací v leteckém průmyslu ke sjednocenému postupu při snaze o snižování emisí skleníkových plynů napříč celým sektorem.

ICAO už v roce 2013 vyjádřila úmysl vytvořit do roku 2016 jakýsi globální mechanismus trhu s emisemi v leteckém průmyslu, k jehož cílům patří například: dosáhnout do roku 2020 zefektivnění využití leteckého paliva o 2 %, zefektivňování využití leteckého paliva o 2 % ročně v letech 2021 až 2050, výjimky pro lety do a z rozvojových zemí, směřování jakýchkoli zisků, plynoucích z globálního trhu s emisemi do projektů, které sníží dopad provozu letectví na životní prostředí. Členské země ICAO přislíbily, že během roku 2016 sdělí, jaká opatření jsou schopny přijmout do roku 2020.