Záporné sazby mohou pomoci menším ekonomikám, pro ty větší je efekt sporný. Budou tu ještě několik let

Agentura Bloomberg oslovila přes 60 světových ekonomů sledujících konání centrálních bank s dotazem na hodnocení záporných hlavních úrokových respektive depozitních sazeb.

Z hodnocení a komentářů se zdá, že přínosná může být tato stimulační technika především pro menší a otevřenější ekonomiky. Pro ty větší je hodnocení prospěšnosti mnohem opatrnější a spíše pesimistické.

Se zápornými sazbami nyní operují centrální banky Dánska, Švédska, Švýcarska a Japonska a také ECB.

90% respondentů kladně hodnotí pozitivní vliv negativních sazeb v případě Dánska. 70% respondentů je považuje za přínosné v případě Švýcarska.
Podprůměrné hodnocení těsně nad 40% dostaly ECB a švédská Roksbank a ani né 30% respondentů považuje zvolený mechanismus za přínosný v případě Bank of Japan.

Analytici míní, že v Dánsku a Švédsku již záporné sazby dosáhly svého dna, další pokles o cca 0,2% věští analytici pro ECB a BoJ, o 25 bazických bodů pustí více do mínusu sazby Švýcarsko.

U všech pěti centrálních bank analytici odhadují, že záporné sazby nechají v běhu minimálně do roku 2018. Nejdéle pak budou v chodu v Dánsku (5,5 roky), 4 roky záporných sazeb jsou odhadovány pro ECB a SNB, 3 roky pak pro Riksbank a BoJ.


Související zprávy:
Morgani: Negativní sazby jsou nebezpečný experiment, mohou ...

Tento článek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko