Anatomie tržního strachu

Výprodejní smršť na akciových trzích pokračuje. Banky včera stáhly dolů Evropu o více než 3%, ale tradičně největším otloukánkem zůstávají dnes ráno opět japonské akcie (-4,8%).

Ty drží v šachu překvapivě posilující japonský jen, který si od začátku roku připsal výrazné zisky (přes 6% vůči USD). Proč jen sílí, když japonská centrální banka tento měsíc překvapivě snížila sazby do záporu? Jednak pravděpodobně proto, že důležitější než krok Bank of Japan bylo pro trhy odbourání sázek na růst sazeb v USA (které podlomilo načas nohy dolaru). Vedle toho svojí roli hraje skutečnost, že v soutěži o “nejzápornější” sazby Evropa Japonsku utekla. A soudě podle včerejšího rozhodnutí švédské centrální banky chuť jít se sazbami dál do záporu zatím centrální banky v Evropě nepřešla – Švédové srazili sazby na -0,5% a v březnu si na další podobný krok brousí zuby ECB. Výnos dvouletého německého dluhopisu proto včera propadl na nová historická minima (-0,5%).

Paradoxně právě vidina dalšího pádu sazeb je jedním z důvodů, proč upadly na akciových trzích v nemilost banky, které jsou jedním z hlavních tahounů výprodejů v tomto roce. Vidina další měnové expanze proto trhy rozhodně nenaplňuje pocitem klidu.

Pokud se ale odprostíme od pohledu na akciové trhy, tak čísla z reálné ekonomiky v Evropě nevypadají zdaleka tak špatně. I když průmysl ke konci roku zaklopýtal, zatím nevidíme silnější efekt čínských potíží v tvrdých číslech – německá ekonomika ve čtvrtém kvartále podle dnešních čísel dál rostla slušným tempem (0,3 mezikvartálně, 1,3% meziročně). Spotřebitelé také díky dobrým výkonům pracovního trhu vypadají v řadě evropských ekonomik silně a v tomto roce jim bude hrát do karet znovu levnější benzín.

Rizika nicméně s bobtnajícím napětím na finančních trzích rostou každým dnem. Hlavním strašákem je podle nás stále další eskalace čínské krize – taková, která by vedla k výraznější devalvaci juanu a prudkému ochlazení druhé největší světové ekonomiky. V takovém případě by finanční napětí dál výrazně rostlo,a to by pro slabší články eurozóny v čele s Itálií bylo velice nepříjemné.

Jan Bureš