Vlada.cz (Vláda)
Z domova  |  21.01.2016 17:33:15

Informace vlády České republiky o migrační krizi


Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky v Poslanecké sněmovně PČR k situaci v oblasti migrace ze dne 21. ledna 2016.

Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Rád bych vás seznámil s hlavními body vývoje v oblasti migrace za posledních několik měsíců. Jak jsem se díval zpětně, naposledy jsem na tomto místě, na plénu jednání Poslanecké sněmovny vystupoval k tématu migrační krize v říjnu loňského roku. Podle všech realistických očekávání bude muset vývoj v oblasti migrace politická reprezentace jak v České republice, tak i v Evropské unii nadále velmi pozorně sledovat a reagovat na něj i v roce 2016.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, prokazatelně jsme uprostřed největší vlny uprchlíků od konce druhé světové války. V souvislosti s neutuchajícím přílivem dalších a dalších osob do Evropské unie, a vzhledem k tomu, že zatím došlo jen k velmi malému snížení počtu těchto lidí i navzdory příchodu zimy, tak díky tomu se ty nejvýše postižené státy Evropské unie dostávají pod stále větší tlak. I nadále jsem přesvědčen o tom, že řešení celé této migrační krize musí být postaveno na následujících principech:

  • Migraci může zvládnout jenom evropská spolupráce, ne izolované kroky jednotlivých států. Chci odmítnout iluzi a chci odmítnout některé návrhy, které se velmi často objevují, které říkají - zbavme se té migrační krize tím, že vystoupíme z Evropské unie. Zbavme se té migrační krize tím, že oplotíme Českou republiku a nebudeme sem vůbec nikoho pouštět. Tyhle jednoduché recepty jsou recepty, které by v žádném případě na zvládnutí migrační krize nefungovaly, a dříve nebo později by se ten problém, pokud nebude řešen na celoevropské úrovni, dotkl velmi výrazně i života tady v České republice
  • Uprchlíci nejsou organizovaná armáda. V migrační vlně se směšují uprchlíci před válkou v Sýrii a v Iráku s ekonomickými migranty, kteří přichází ze zemí, kde válka není, jako je například Pákistán. Evropa dnes doplácí na fakt, že čtyři roky fakticky politicky ignorovala válku v Sýrii. A také doplácíme na fakt, že v Iráku se po svržení režimu Saddáma Husajna nepovedlo dosáhnout žádné dlouhodobě potřebné udržitelné stability.
  • Bez míru v Sýrii, bez porážky Islámského státu budou chtít do Evropy v krátké době odejít další miliony lidí z regionu Blízkého východu. Na řešení migrační krize musíme spolupracovat i se státy sousedícími s Evropskou unií. Zejména musí na řešení této migrační krize s námi spolupracovat Turecko. Je potřeba podpořit země, které se dnes starají o stovky tisíc a miliony uprchlíků. Je potřeba podpořit tyto země, protože ony se o ně starají před hranicemi Evropské unie. Mám na mysli nejenom Turecko, ale mám na mysli také Jordánsko a mám na mysli Libanon.
  • Také podle mého názoru platí, že přistěhovalecká politika musí mít pravidla a musí mít své limity. Evropa, podle mého názoru, musí pomoci lidem, kteří utíkají před válkou a kteří utíkají před pronásledováním, ale nemůže to dělat za cenu svého vlastního ohrožení. Bezpečnostní aspekt řešení migrační krize je klíčový, zejména kvůli islamistickým radikálům.
  • Základní regulace migrace musí probíhat na vnější schengenské hranici. Ochranu vnější schengenské hranice je potřeba posílit a posílení této vnější hranice je opět celoevropský úkol.
  • Pokud, vážené poslankyně a vážení poslanci, přichází do Evropy příliš velké množství uprchlíků v příliš krátkém čase, znemožňuje to jejich dobrou integraci a zvyšuje to riziko konfliktu. Předpokladem úspěšné integrace a udržení bezpečnosti je tedy výrazná redukce, regulace a kontrola stávající migrační vlny. Stejně tak je důležité uplatňování individuální odpovědnosti, nikoliv principu kolektivní viny.

Přehled o situaci v Evropě

Abychom si pro začátek debaty, kterou povedeme v Poslanecké sněmovně na téma migrační krize, udělali představu o současné situaci ve světě, uvedu několik základních informací.

Jednoznačně nejvíce frekventovanou byla v loňském roce balkánská trasa. Migrační proud na této balkánské trase jednoznačně převyšuje středomořskou námořní trasu, která ústíItálii. V Turecku se aktuálně nachází dva až dva a půl milionu syrských uprchlíků. V listopadu bylo v Německu podle statistických údajů Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky zaregistrováno více než 57 tisíc podaných žádostí o mezinárodní ochranu. Nejvíce prvních podaných žádostí v Německu, které je významnou cílovou zemí migrační vlny, v listopadu vykázali státní příslušníci Sýrie, po nich následovali lidé z Afghánistánu a z Iráku. Dle statistik EASO Sýrie v listopadu už sedmý měsíc zaujímala první pozici v počtu podaných žádostí o mezinárodní ochranu.

Vzhledem k tomu, že se dosud nepodařilo zmírnit migrační vlnu a zkonsolidovat situaci na vnějších hranicích, přistupuje řada členských států, zejména ty, které jsou cílovými státy migrační vlny, k opatřením, která jsou přijímána na národní úrovni.

V prosinci Švédsko oficiálně zažádalo o zařazení mezi ty členské státy, z nichž se má relokovat. Rakousko potom následně požádalo o vyloučení z povinnosti podílet se na relokaci jako přijímací stát s ohledem na vysoké počty žadatelů o azyl, kteří se již nacházejí na jeho území. Švédsko chce podle svého vyjádření využít možnosti „volných“ 54 tisíc relokovaných, původně určených ve druhém relokačním schématu pro Maďarsko. Ačkoliv lze jistě pochopit, že se Švédsko nachází na hranici svých kapacit, považuji tento přístup za nesystémový. Aby fungovalo společné evropské řešení, je potřeba ochrana vnější hranice, je potřeba registrace příchozích v místech prvního vstupu do Evropské unie. Švédský návrh opět řeší následky, místo aby řešil příčiny.

Země jako Dánsko, Finsko, Norsko, ale i Švédsko přistoupily k návrhům na změny azylového práva s cílem zrychlit řízení a zamezit jeho zneužívání. Ještě spolu s Francií, Slovinskem a Rakouskem zavedly tyto cílové země migrace postupně zvýšené kontroly na vnitřních hranicích s poukazem na zajištění vnitřní bezpečnosti. Rakousko také zahájilo stavbu plotu na části své hranice se Slovinskem.

Slovinsko na národní úrovni zahájilo koncept navracení ekonomických migrantů. Do země se snaží pouštět jen občany států, které jsou ve válečném konfliktu, to znamená občany Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Navrací osoby zpět do Chorvatska, což přirozeně vedlo k lavinové reakci na západním Balkáně, a ta reakce skončila uzavřením makedonsko-řeckých hranic pro ekonomické migranty. Slovinsko také zahájilo stavbu plotu na své hraniciChorvatskem.

Jak jsem se snažil popsat, vážené poslankyně a vážení poslanci, jsme v posledních několika měsících svědky nekoordinované reakce členských států Evropské unie, které se snaží vlastními silami, zejména pokud jde o země na balkánské trase, vyřešit problém, který je svým významem a rozsahem přesahuje. To, že dosud není uvedeno v život jednotné evropské řešení krize, v důsledku přerůstá v ohrožení schengenského prostoru, v ohrožení volného pohybu osob uvnitř schengenského prostoru. Vidíme, že životaschopným řešením není schválený redistribuční mechanismus, o kterém budu za malou chvíli mluvit. Řešením je dostat migraci pod kontrolu prostřednictvím ochrany vnějších hranic, funkční registrace v hotspotech, spolupráce v návratové politice se zeměmi původu a podpory těchto zemí v tom, aby země původu dokázaly svým lidem znovu nabídnout alespoň nějakou perspektivu. Jak už jsem zmínil, migrační vlna je úzce propojená s válečným konfliktem v Sýrii. Dokud nepoleví ten a dokud nebude razantně omezen ve své rozpínavosti Islámský stát, těžko najdeme opravdu účinný recept na současnou situaci.

Vývoj situace v České republice

Dámy a pánové, dovolte mi, abych se nyní vyjádřil k vývoji situace v České republice. Od začátku roku 2015 do konce října loňského roku byla mezinárodní ochrana udělena 387 osobám, tady v České republice. Od října do půlky listopadu přibylo 20 osob s udělenou ochranou a od půlky listopadu do půlky prosince dalších 49 osob. V těchto číslech jsou zahrnuti jak lidé, kterým byl přiznán azylový status, tak jsou tam zahrnuti lidé s doplňkovou ochranou. Konkrétně jsme tedy v roce 2015 udělili v České republice azyl 71 osobám a 385 osobám jsme v České republice udělili doplňkovou ochranu.

V případě mezinárodní ochrany jsme vázáni závazky mezinárodního práva a jsme vázáni naší platnou legislativou, tedy Listinou základních práv a svobod a zákonem o azylu. O udělení mezinárodní ochrany rozhodlo Ministerstvo vnitra na základě řádného procesu, stejného právního procesu, který uplatňovalo celá léta předtím. Čísla za rok 2015, která jsem zde uvedl, ukazují, že Česká republika není cílovou zemí migrační vlny a že ležíme na okraji hlavní migrační trasy, která v loňském roce fungovala zejména přes Balkánský poloostrov.

Pak je tu proces relokace. Právě k tomuto procesu se vztahuje rozhodnutí Rady pro justici a vnitro z 22. září minulého roku, kterým - jak víte - byly stanoveny takzvané jednorázové kvóty. V rámci tohoto relokačního procesu máme relokovat oněch 2 691 osob z Itálie a Řecka. V zájmu konstruktivního přístupu, který na evropské úrovni ale očekáváme také na oplátku vůči České republice, toto rozhodnutí Česká republika respektuje.

Co je ale mimořádně důležité, abychom vůbec mohli prostřednictvím relokačního mechanismu někoho přemístit, je potřeba, aby v Řecku a v Itálii začaly konečně fungovat slibované hotspoty. Tady je k optimálnímu fungování ještě velmi daleko. Registrace probíhá komplikovaně, pravidla se mění, objevují se podezření na nejrůznější nestandardní postupy.

Důkazem toho, že se zatím myšlenku hotspotů nepodařilo plně uvést do praxe, je i skutečnost, že zatímco už 16 členských států nabídlo volné kapacity pro přijetí žadatelů o azyl v rámci relokací, celkový počet přesídlených je sotva na jedné desetině těchto kapacit. Evropské země nabídly do prosince kapacitu pro 1 660 osob, relokováno jich bylo 160; 130 Itálie a jenom 30 osob z Řecka.

UprchlíciItálie odešli do Německa, Francie, Finska, Španělska a Švédska, uprchlíciŘecka byli přemístěni do Lucemburska. Nejaktuálnější údaje jsou takové, že na počátku ledna bylo z Řecka relokováno 82 osob a z Itálie 190 osob. V Itálii má fungovat celkem 6 hotspotů.

Česká republika se podílí na pomoci uprchlíkům před válkou také prostřednictvím přesídlovacích programů. Na konci minulého roku jsme pomohli přicestovat třem rodinám, které mají nemocné děti. Jsou to tři syrské rodiny z Jordánska. Tento přesídlovací program jsme schválili už začátkem loňského roku a budeme v něm v součinnosti s Úřadem vysokého komisaře pro uprchlíky pokračovat i nadále. V rámci tohoto programu, který má přinést pomoc těžce nemocným dětem v několika syrských rodinách, si přesídlované rodiny vybíráme plně v souladu s tím, jak jsme definovali pravidla.

V prosinci loňského roku také vláda rozhodla o přesídlení 153 osob irácké státní příslušnosti z Irácké republiky a Libanonu do České republiky. Rozhodli jsme tak na základě žádosti nadačního fondu Generace 21. Jde o vnitřně vysídlené uprchlíky křesťanského vyznání, kteří se nacházejí ve stejných podmínkách, jako uprchlíci ze Sýrie nebo uprchlíci na území Kurdistánu. Ačkoliv se kurdská vláda snaží těmto vnitřně vysídleným uprchlíkům pomoci, ocitá se pod velkým tlakem, a my jí od tohoto tlaku částečně pomůžeme i tímto přesídlením. Proto také vláda uzavřela s nadačním fondem Generace 21 smlouvu o spolupráci, na základě které těchto 153 osob bude přesídleno do České republiky. Nadační fond se na tom má podílet organizačně i finančně, jeho partnerskou stranou za vládu je Ministerstvo vnitra, které bude mít na starosti právní postupy včetně bezpečnostních prověrek.

Ještě než přejdu k evropské úrovni, která je v řešení současné situace naprosto zásadní, chtěl bych zmínit i některá další opatření, která jsme v České republice přijali s výhledem na zatím pokračující vlnu migrace. Vláda se nad situací v oblasti migrace pravidelně schází, a to na úrovni koordinačního orgánu při Ministerstvu vnitra. To nám umožňuje pružně reagovat na veškeré potřeby.

V této oblasti jsme dosáhli zklidnění situace v oblasti nelegální migrace. Od června loňského roku do minulého týdne u nás bylo v České republice v rámci takzvané tranzitní nelegální migrace zajištěno celkem 3 315 osob, přičemž nejvíce zajištěných osob bylo v září a v srpnu. Tyto osoby, které zpravidla směřovaly do jiných států než je Česká republika, jsme zajišťovali v takzvaných detenčních zařízeních v souladu s platným právem. K 19. lednu bylo v českých detenčních zařízeních registrováno 98 osob. Nejvíce jsou mezi nimi zastoupeni příslušníci Iráku, Afghánistánu a Ukrajiny.

Náš přístup, který česká republika uplatňuje, založený na dodržování platného práva, založený na dodržování dohod z Dublinu, založený na preventivních kontrolách vedl k omezení nelegální tranzitní migrace přes území České republiky. Převaděči, obchodníci s lidmi vědí, že nelegální pohyb migrantů Česká republika na svém území netoleruje. Díky tomu jsme zvládli také počáteční přeplněnost některých detenčních zařízení, podařilo se nastavit řádné podmínky ve všech těchto zařízeních, aniž by došlo k nějakému vážnému excesu. Chtěl bych poděkovat všem, kdo na tom měli podíl, a kteří tehdejší napjatou situaci nezhoršovali stupňováním tlaku, ale s chladnou hlavou se pustili do jejího řešení. Policejní složky, zaměstnanci zařízení pro uprchlíky i pomáhající organizace odvedli podle mého názoru dobrou práci.

V rámci koordinace aktivit souvisejících s migrací jsme v listopadu loňského roku schválili několik změn:

  1. Předpokládáme, že v tomto roce se navýší počet osob, které k nám legálně přijmeme. Zavázali jsme se v rámci relokací přijmout 2691 osob. Naší povinností je se na jejich potenciální příchod připravit. Proto jsme změnili státní integrační program tak, aby se mohl vztahovat i na tyto lidi, a aby disponoval dostatečnými prostředky. V rámci jeho fungování jsme připraveni pomoci příchozím se zajištěním bydlení, znalosti českého jazyka a s jejich vstupem na trh práce.
  2. Prodloužili jsme a stabilizovali zdravotnický program MEDEVAC a speciální program Ministerstva vnitra. Oba slouží k zajištění podpory a pomoci uprchlíkům v zahraničí, ideálně v zemích původu nebo v zemích, které skutečně čelí obrovské zátěži v důsledku příchodu velkého množství uprchlíků. Už jsem tady mluvil o Turecku, o Libanonu, o Jordánsku. MEDEVAC bude kryt 60 miliony korun ročně. Na mimořádnou pomoc v gesci v Ministerstva vnitra jsme vyčlenili dalších 40 milionů, přičemž stálý program pro státy čelící problému s migrací má roční rozpočet cca 100 milionů korun. V rámci tohoto programu spravovaného Ministerstvem vnitra jsme podpořili například zlepšení infrastruktury uprchlického tábora v Zatárí ve spolupráci s UNHCR. Tento finanční příspěvek České republiky v tomto táboře, kde žije více než 80 tisíc uprchlíků ze Sýrie, umožní vybudovat bezpečnou elektrickou síť, která zajistí pravidelný a stabilní přísun všem obyvatelům uprchlického tábora. Další finanční prostředky půjdou na obdobný projekt v iráckém Kurdistánu, 10 milionů korun jsme vyčlenili také pro pomoc Turecku, a také pro pomoc Srbsku. To vše vedle rozvojové pomoci v gesci Ministerstva zahraničních věcí, kterou bych chtěl zmínit zatřetí.
  3. Od ledna do konce září 2015 bylo z humanitárního rozpočtu ministerstva zahraničí podpořeno 35 projektů v 21 zemích. Opět jsme se soustředili na země původů migrace, podpořili jsme projekty v Sýrii, Iráku, Jemenu, Jordánsku, Libanonu, Gaze, Jižním Súdánu, Etiopii, Ugandě, Nigeru, Středoafrické republice nebo na Ukrajině.

Vláda všechny tyto kroky, které jsem zde popsal, udělala, aniž by ji k tomu někdo nutil, aniž by se tím chtěla někomu zalíbit. Bylo to naše suverénní rozhodnutí v souladu s pozicí, kterou máme od začátku. Pomáhat chceme tam, kde je to potřeba. Jsme vláda, která cítí odpovědnost, a chceme, aby v současné migrační krizi byla zodpovědná i Česká republika. Nemůžeme se tvářit, že se nás migrační krize netýká. Týká se všech, protože je vyvolaná válkami, je vyvolaná utrpením, nelidskými podmínkami a sama jako proces vyvolává obrovské společenské i politické napětí. Vyjmenoval jsem konkrétní formy, kterými se jako stát podílíme na pomoci lidem v nouzi. Jsem přesvědčený, že jde v rámci našich možností o účinné formy pomoci.

 

Pokračování projevu bude odplněno.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688